Freeridový ráj v Gruzii. Zatím dobře utajený

Freeridový ráj v Gruzii. Zatím dobře utajený

Patříte mezi náruživé hledače prašanu? Známá lyžařská střediska už vás v tomto ohledu vůbec neuspokojují, protože jak napadne sníh, hned je všechno rozježděné? Pak už vám není pomoci. Musíte vyrazit někam, kde padá hodně sněhu a přitom tam nejsou lanovky, protože tam nikdo nelyžuje.

Pak se dá uvěřit, že byste snad každé ráno mohli najít ten svůj panenský, nikým nerozježděný svah. A přesně tak to vypadá v okolí vesnice Bachmaro v gruzínské provincii Guria. Na vlastní kůži jsme se o tom přesvědčili letos na přelomu února a března.

Gruzínské Bachmaro před lety pro lyžování objevil horolezec, lyžař a certifikovaný horský vůdce Milan Wlasák, v Gruzii má dobrého kamaráda z dob, kdy společně zdolávali nejvyšší světové vrcholy. Jinak by o báječných svazích rozložených sotva 80 km od pobřeží Černého moře v nadmořské výšce mezi 1900 a 2500 m n. m. asi dodnes nikdo nevěděl. Tedy nikdo z lyžařů.

“Gruzíni jezdí do Bachmara chlastat. Tedy vlastně dýchat, protože ve zdejších horách je v létě podle oficiálních zdrojů ozdravné ovzduší. A na rozdíl od měst v nížinách tu vládnou relativně příjemné teploty,” vysvětluje Milan Wlasák historii a vlastně zejména současnost míst, která rozhodně nevypadají jako lázně, na jaké jsme zvyklí ve střední Evropě.

navigate_before
navigate_next

Po svazích jsou tu bez jakéhokoliv řádu rozesety snad stovky dřevěných chatrčí, většinou ne nepodobných těm, v nichž Rakušané na svých pastvinách schovávají seno. Sem na rekreaci?! “V létě je oblast přístupná autem, takže Gruzín si sem na dovolenou žigulíkem přiveze všechno, co potřebuje. On toho ale moc nepotřebuje, vlastně jen maso a zeleninu na gril a čaču, to je místní pálenka. Ti bohatší si přivezou koňak,” popisuje léto v “klimatických lázních Bachmaro” Milan Wlasák.

Jedna z větších chat dokonce funguje jako koloniál, kde lze dokoupit základní potraviny, funguje tu i policejní stanice. Ani ta zdejší standard vybavenosti a komfortu nepřevyšuje. Nikomu to ale nevadí, nejdůležitější ze všeho totiž je, že tu není takové vedro jako třeba ve Tbilisi. A samozřejmě ten čistý vzduch…

Zima v lázních

Co se v Bachmaru děje v létě ale ponechme Gruzínům. My sem asi na letní dovolenou zatím nepojedeme, přestože víme, že jsou tu moc pěkné podmínky pro trekking, mountain biking nebo výlety na terénních motorkách. Nás Bachmaro začíná zajímat až s prvním sněhem, který tu obvykle začne padat koncem října a od listopadu už jeho vrstva jen narůstá, narůstá a narůstá. To už tady není ani noha, prkenné chajdy mizí v závějích a odkudsi se poprvé ozývá zlověstné burácení rolby. Zlověstné ale může připadat jen tomu, kdo ještě neví, co se tu v zimě bude dít. Cat skiing. Lyžování ve volném terénu, když vás nahoru vozí rolba.

Milan Wlasák: “Většina z lidí, kteří ke mně přijedou na cat skiing, už má nějaké to heli-ski za sebou, takže můžou srovnávat. No a většinou z toho rolba vyjde vítězně.” V první řadě je samozřejmě levnější, v Bachmaru vás jeden den lyžování s podporou rolby vyjde na nějakých 100 EUR. Co je ale důležitější, rolba jezdí vždycky. Když chcete lyžovat, rolba vás na kopec vyveze. Nevadí jí vítr, mlha, nevadí jí prakticky nic. Zastavit ji může jenom… Milan.

Sakornia-2755m, nejvyšší vrchol nad Bachmaro a nejdelší sjezd, který jsme tu najeli-850metru převýšení…

Zveřejnil(a) Georgia Trip dne 26. únor 2018

To když vás prostě a jednoduše nepustí lyžovat, protože to počasí neumožňuje. To se ale v Bachmaru prakticky nestává. “Obrovská výhoda tohoto místa spočívá v tom, že zdejší svahy jsou jen minimálně lavinézní. Jsou spíš mírné a celkový charakter terénu je takový, že rizika běžně spojovaná s lyžováním ve volném terénu jsou tu velmi, velmi nízká,” pochvaluje si Milan Wlasák.

Na druhou stranu je nutné říci, že bez guida se ani tady neobejdete. Sami tu nic nepořídíte, protože v zimě v širokém okolí neexistuje jakékoliv zázemí, nepočítáme-li to, jež v Bachmaru poskytuje společnost Mountain Ski. A celá oblast je tak obrovská, že byste k jejímu alespoň zevrubnému probádání a jakémusi poznání, kam vyrazit, sami potřebovali několik měsíců. “Zní to možná divně, ale bez Milana by to v Bachmaru jednoduše nešlo,” uznává jeden z “účastníků zájezdu” Josef Fiřt, společník advokátní kanceláře KF Legal.

A své tvrzení hned vysvětluje: “Milanova znalost terénu a obecně zdejších podmínek je pro klienty naprosto zásadní. Jak jsme sami zjistili, Milan najde prašan, i když deset dní nesněžilo. Ví, kam vyrazit hned ráno, který svah naopak nechat na odpoledne, kde bude ufoukaná krusta a kam zase naopak při větru nalétává lehký sníh. To je určitě velice důležité s ohledem na bezpečnost, ale taky to maximalizuje požitek z lyžování.”

Každý, kdo občas lyžuje v terénu, ví, že freeriding není jen lyžování v lehoučkém prašanu. To je iluze, realita je většinou jiná. Na prašan se musí čekat, nebo se musí hledat. Mezitím je bohužel mnohdy potřeba sjezdit kopce pokryté namrzlým, ufoukaným sněhem, jindy se poprat s nepříjemnou krustou, která se vám pod lyžemi jednou propadne a jindy ne, v nižších polohách zase můžete narazit na rozměklý, těžký sníh.

Zdroj: www.catskiing.eu

Za předpokladu, že lyžujete s guidem, který terén dokonale zná, se ale můžete řadě nechtěných dobrodružství vyhnout. “Čtyři dny jsme lyžovali na náhorních planinách, hledali jsme prašan, protože dlouho nesněžilo, a každý den jsme ho díky Milanovi taky našli,” pochvaluje si Martina Tauberová, vedoucí Obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR ve Vídni. A dodává: “Pátý den konečně sněžilo, jenomže zase nebylo vidět ani na špičku nosu. Zazněl dotaz, zda vůbec vyjedem, Milan se ale usmíval a prohodil něco v tom smyslu, že to dneska bude parádní. Nechápala jsem, dokud nás rolba nevysadila nad lesem plným nádherného lehoučkého prašanu. Pořád chumelilo, ale mezi stromy bylo dobře vidět. Nic lepšího než treeskiing v prašanu není, ted už to vím i já!”

Co následovalo další den, kdy už zase svítilo sluníčko, přimrzlo a na svazích leželo mezi 30 a 40 cm nového prašanu, se jen těžko popisuje…

Velké hory, velké plány

Perfektní znalost terénu, počasí a sněhových podmínek je pro docílení zážitků, za nimiž do Gruzie jedete, naprosto zásadní. Milan Wlasák tyto znalosti má, ale současný stav mu vlastně přidělává vrásky na čele. “Jsem nenahraditelný, alespoň prozatím. A to mi radost nedělá. Letos jsem se svými klienty na lyžích strávil víc než 100 dní, což do budoucna není udržitelné. Potřebuji tu někoho zaškolit, ale dostat někoho na úroveň znalostí, které mám, to je běh na hodně dlouhou trať.”

Má velké plány a trávit každý den na kopci se s jejich realizací moc neslučuje. “Budeme vylepšovat bydlení, v tomto ještě chceme kvalitu hodně pozvednout. A nezastírám, že nakonec přemýšlím i o tom vrtulníku, když shora vidím, co všechno je ještě za oblastí, kterou umíme obsluhovat rolbou.”

navigate_before
navigate_next

Sobecky a trochu škodolibě doufám, že se Milanovi Wlasákovi jeho velké plány v dohledné době naplnit nepodaří. Já osobně bych raději i za rok, dva, tři jezdil rolbou v liduprázdné krajině, za šest dní nalyžoval neuvěřitelných 25 výškových kilometrů a z peněženky přitom nemusel vytáhnout víc než 2000 EUR. Jo, takhle jsme se letos měli v Gruzii.

Bachmaro – Cat Ski Georgia

  • 6 dní lyžování s rolbou za 1990 EUR (levnější je kombinace cat ski + ski touring)
  • plná penze, kvalitní, chutná gruzínská kuchyně
  • zapůjčení lyží i kompletního lavinového vybavení
  • servis profesionálního guida

Díky, Ondro!

Fantastický servis a technickou podporu zajišťuje v Bakhmaru klientům Ondra Věchet. V první řadě mistrně řídí rolbu a jeho sehrannost s guidem Milanem je klíčová k tomu, aby přeprava na svahy probíhala plynule a maximálně efektivně. V naprosté většině případů pod svahem čeká rolba na vás, ne naopak. Po poledni, jako by zázrakem, Ondra na sněhu rozbalí piknick, servíruje polévku, teplý čaj a zákusky. Na v žertu míněnou večerní poznámku o tom, že zítra by byl v terénu lepší gulášek, dokázal Ondra zareagovat obědem v podobě fantastického guláše servírovaného uprostřed gruzínské divočiny. A buďte si jistí, že se v rolbě, jako by náhodou, našlo i pár dobře vychlazených piv. Ondro, díky!

Text: Ondřej Katz