Micro test: Nové verze nowax lyží

Micro test: Nové verze nowax lyží
Přiznám se hned na začátek. Nemám je rád. No-wax lyže samozřejmě. Z různých šupinových variací jsem vyzkoušel v rámci testování snad všechny dostupné systémy – Fischerův Crown, Atomico-salomoní G2, Rossignolův AR, či Multigrip Vario od Madshusu a ani jeden z nich mne nijak neuchvátil. O nadšení nemůže být ani řeč. 
 
Skluznost klasického šupinového provedení prostě nikdy nebude taková, jako u poctivě namazané lyže. Taktéž neduhy v podobě přidrhávání ve zvlněném terénu a poměrně velké nároky na vhodně zvolenou tvrdost pro mne osobně převažují misku vah v jejich neprospěch. Naštěstí ani výrobce vybavení nenechávají tyto neduhy ledově chladnými a v poslední sezonách probíhá na tomto bitevním poli čilý ruch. Válka se vede jak zbraněmi konvenčními, tak chemickými a je poměrně nemilosrdná. To byl pravděpodobně hlavní důvod, proč jsem se rozhodl dát tomuto řešení další šanci a vyzkoušet nové kousky na vlastní, i když trošku husí, kůži.
 
Testování probíhalo v následujících podmínkách:
  • Test 1: 0 °C, sněžení, čerstvý sníh – «mejdlo» ideální máza stoupacími vosky: neexistuje .-)
  • Test 2: +3 °C, mrholení – déšť, velmi mokrý jemnozrnný sníh ideální máza: klistry Rode K46 Rossa Special 0° +3°, Swix Universal K22n
  • Test 3: -15 °C, jasno, přefoukaný přemrzlý až zledovatělý jemnozrnný sníh ideální máza: zažehlený basewax + Ski-go XC Green, Swix V20 Green
Jediné, při čem nebylo možno lyže náležitě prověřit, byl hrubozrnný starý sníh-firn v jakékoliv jeho podobě, neboť se za dobu testování zkrátka nevyskytl.

Test Peltonen Nanogrip Facile

  • dostupné délky:167-202 po 7cm
  • 207 testovaná délka/tvrdost: 195/n.a.

Peltonen Nanogrip Facile je lyže určená pro rekreační použití a funguje na patentu vyvinutém Miko Tillim. Její skluznice je opatřena nanovlákenným nástřikem na bázi jednostěnných carbonových nanotrubek, který se váže na sníh. Jak fyzikálně, tak chemicky je silně hydrofilní, což se výrazně projevilo i v testu. Odrazové i skluzové vlastnosti Nanogripů se výrazně měnily podle vlhkosti sněhu. Na mokrém klistrovém podkladu bylo chování lyže bezproblémové, a to nejen odraz, ale – samozřejmě vzhledem k cílové skupině uživatelů – i skluz. Na obávaném “mejdle” při teplotě kolem nuly se však Nanogrip choval dosti nevyzpytatelně. V projeté stopě se zrcadélky vše fungovalo, jak má. Odraz i skluz byl bezproblémový. Při najetí do čerstvého sněhu měly ale peltonenky tendenci namrzat a pod nohou přidrhávaly. Největší zklamání pak přinesla projížďka v ideálních severských podmínkách. Na přemrzlém sněhu při nízké vlhkosti nefungoval Nanogrip téměř vůbec.

Co se odrazu týče, přirovnal bych to k pocitu z na hladko namazaných lyží. Při precizním načasování odrazu a velkém soustředění jsem se ještě na kopec dostal, jakýkoliv pozďák či neúplné přenesení váhy bylo ale vytrestáno nekompromisním podsmeknutím. Jde o neduh samozřejmě řešitelný, a to přemazáním nanogripu vrstvou stoupacího vosku modré či zelené barvy, bohužel v té chvíli už nelze tak úplně hovořit o no-wax řešení. Co se chování Peltonenu jako takového týká, jde o vskutku nezáludnou, dobře ovladatelnou lyži s trochu horším přímým vedením mimo stopu způsobeným celkově měkčí konstrukcí.

  • + větší tolerance při výběru tvrdosti, celková bezúdržbovost
  • – horší skluz oproti konkurenci, velký rozptyl odrazových schopností v závislosti na povětrnostních podmínkách

Test Atomic Skintec

  • dostupné délky: 184-191-198-205, vše ve dvou tvrdostech
  • testovaná délka/tvrdost: 205/medium

Technologie Atomic Skintec - pás vkládající se do mazací komorySkintec je principielně poměrně stará záležitost, odraz zajištěný pomocí mohérového pásku vloženého v odrazové zóně lyže jsme mohli u Atomicu spatřit již v sedmdesátých letech minulého století (více o tom v historickém článku Atomic & Salomon: Lyže a cigára) a stejné řešení používala i třeba, tehdy slavná, firma Skilom. Šlo o ski, jenž sice byly v určitých podmínkách, co se stoupání týče, téměř nepřekonatelné, měly ale jednu velkou slabinu: mohérové vložky poměrně často a rády namrzaly. Proto byla idea na několik desítek let uložena k ledu a k jejímu opětovnému nástupu na scénu dochází právě nyní.

S rozvojem textilního průmyslu se totiž podařilo vkládaný materiál zbavit dětských nemocí a inženýři z Atomicu mu, společně se specialisty na tulení pásy firmou Kohla, dali druhou šanci. Cesta Skintecu zpět do výloh obchodů ovšem rozhodně nebyla nijak rychlá a přímá. Od prvních vážných testů do jeho nasazení uplynulo téměř deset let. První prototypy, tehdy klasické klistrové lyže s napevno vloženým mohérovým páskem, nabídl Atomic k testu špičkovým lyžařům už na olympiádě v Salt Lake City, kde se ukázalo, že pro správnou funkci bude nutné zcela změnit charakteristiku flexe odrazové zóny. Klasické principy nezabíraly. Lyže byla buď pomalá, nebo přehnaně náročná na techniku jezdce. Výsledkem úprav je systém využívající jednoduše vyměnitelné desky, opatřené syntetickým mohérem, přichycující se k lyži za pomoci magnetů a speciálního zámku přímo do patřičného výřezu ve skluznici. O rovnoměrnou distribuci tlaku při odrazu se navíc stará tzv. Step Down Sidewall, elastický materiál použitý na bočnicích. Samozřejmou daní za takto netradiční pojetí je o něco vyšší hmotnost těchto modelů (magnety něco váží). V sadě jsou k lyžím přiloženy dva typy vložek – plná, určená do podmínek složitých pro odraz a půlená skluznější se žlábkem.

A jak se Skintec projevil v testu? Samotný odraz byl za všech vyzkoušených podmínek bezproblémový a tutový i s děleným páskem, nepocítil jsem nutnost jej vyměnit za méně skluzné řešení. Alfou a omegou je jen velmi pečlivý výběr délky a tvrdosti. Skluz pak byl díky použití špičkové skluznice s indexem 5000 taktéž na velmi dobré úrovni, samozřejmě pokud se lyže řádně naparafínovaly. Vyšší hmotnost se během zkoušek zvlášť negativně neprojevovala, gramy navíc jsou soustředěny pod vázáním blízko těžiště a nepůsobí tedy negativně při manévrování ani odšlapech. Skintec je technologie použitelná pro širokou výkonnostně lyžující veřejnost, ideálně za podmínek, kdy jsou teploty kolem nuly a mazání problematické, či pro jarní počasí střídající zmrzlé a rozbředlé firnovaté úseky. Již nikdy více klistr roztažený po hranách a pracné domazávání na trati. Pro mne jednoznačně nejpříjemnější překvapení testu. Pozn.: Osobně bych si ještě dovedl představit mít možnost vyměnit prostřední vkládaný díl za úplně hladký, případně za nějaké další varianty. Možná zajímavý obchodní model pro výrobce třetích stran.

  • + bezproblémová a konstantní funkce za všech podmínek
  • – vyšší cena a hmotnost, nutnost parafínování, velké nároky na pečlivou volbu tvrdosti

Test Salomon Elite Aero G2 Micro

  • dostupné délky: 174-182-190-198-206
  • testovaná délka/tvrdost: 198/ n/a

Salomon nasadil do boje o lídra na poli «bezúdržbových» no-wax lyží technologii, kterou závodní lyžaři znají a používají už léta při teplotách kolem nuly – slavný mikrokontakt. Řešení funguje na fyzikálním principu, že lyže je v odrazové zóně opatřena směsí PET drtě a gumy a je na omak chlupatá, tedy «neskluzná». Nutno dodat, že takováto úprava není až tak úplně bezzásahová – lyže se musí klasicky parafínovat, odrazovou zónu je pak záhodno opatřit nástřikem proti namrzání, zvláště panují-li venku problematické klimatické podmínky s teplotami okolo nuly. Lyže Elite jako taková je díky svému krojení a šířce určena spíše pro rekreační lyžování; snadno ovladatelná, nezáludná, s dobrým vedením i mimo stopu. Pokud máte raději sportovní jízdu, poohlédněte se po dvojčeti z řady Equipe.

Stejně, jako u Atomicu Skintec i u lyže s mikrokontaktem je pro bezchybnou funkci velmi důležité správně zvolit tvrdost. Co se konkrétních testových poznatků týče, model exceluje v podmínkách, pro které je původně určen, tedy při teplotách okolo nuly na čerstvém sněhu, kde stoupací vosky velmi často a rády namrzají. Vzhledem k nižší konstrukci komory je ale skluz za jiných podmínek výrazně limitován, zejména na přemrzlém sněhu ve tvrdé stopě dochází k nepříjemnému přidrhávání. Na mokrém klistrovém podkladu sice lyže nijak výrazně nedrhne, přesto je její celkový projev tupější. Doménou tohoto pojetí no-wax určitě zůstávají problematické podmínky kolem nuly, při rekreačním lyžování poslouží pravděpodobně v celém teplotním spektru. Snad s výjimkou čistě ledové stopy.

  • + výborné chování při teplotách kolem nuly, stabilita a vedení
  • – na sněhu s výrazným zrnem pomalejší skluz, poměrně vysoké nároky na volbu vhodné tvrdosti

Co říci závěrem? Celkově ve mně nechaly všechny testované technologie rozhodně pozitivnější dojem, než klasické šupiny, určitě jsou dobrou volbou pro ty, kteří se buď nechtějí, nebo nemají čas zaobírat klasickým mazáním. Zatímco Peltonen a Salomon jsou zaměřeny spíše do sektoru re­kreačního lyžování, Skintec míří daleko výše, umím si ho představit jako druhý pár lyží ve vaku hobby závodníka pro trénink či problematické podmínky. A jaký je Váš názor na novou generaci nowax lyží? Podělte se s námi o zkušenosti v diskuzi.