Stovky příběhů, tisíce výstupů a bezpočet vzpomínek dokumentuje nová expozice horolezectví. Na počátku září byla otevřena v Turnově v tamním Muzeu Českého ráje.
Pískovcové skály Českého ráje vychovaly mnoho vynikajících lezců. Tady se učili první kroky, techniku i jištění. Odtud startovali do větších kopců, aby pak dobyli nejvyšší světové kóty. V době Rakousko – uherské monarchie a po první světové válce mířili do Alp a Vysokých a Nízkých Tater. Po spadnutí železné opony jim zbyly jen slovenské hory. Když Sověti v padesátých letech minulého století otevřeli Kavkaz, vydali se lezci i tam. Pak už následoval Pákistán, Afghánistán (Hindúkuš), Nepál či Peru.
Mezi slavnou horolezeckou generaci patří také turnovský Josef Rakoncaj, který vystoupil na osm osmitisícovek bez kyslíku a jablonecký Vladimír Nosek. Ten zvládl zdolat Korunu planety, všech osm nejvyšších vrcholů jednotlivých světadílů.
Stálá výstava nese název „Horolezectví – Z Českého ráje na vrcholy světa“. Realizovalo ji turnovské Muzeum Českého ráje a tím ve své více než sto třicetileté historii uskutečnilo svůj největší a nejsložitější projekt. Expozice je svým architektonickým řešením v rámci České republiky jedinečná. Evokuje skalní město a zároveň plně respektuje původní umístění velkoplošné malby Mikoláše Alše Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou
Na jedné z největších olejomaleb v Evropě (deset metrů délka, osm a půl metru výška) se odehrává i videomapping. Po změně nastavení je na ní imitován pohyb dvou lezců na skále, která je součástí obrazu.
Návštěvníci pak v bezprostřední blízkosti uměleckého díla pomyslně stoupají stylizovanou krajinou. Pohybují se po nakloněných plošinách (zvládnou je i vozíčkáři), mezi lezeckými stěnami a po malé via ferratě (zajištěná stezka s kovovým lanem). Informace a příběhy pak vnímají pomocí textů, fotografií, exponátů a audiovizuálních efektů.
Poklady z půdy
Základ výstavy tvoří pět set exponátů dokumentujících historii a současnost tohoto adrenalinového sportu. Předměty darovali muzeu samotní horolezci, kteří měli doma věci po svých dědech a otcích, přičemž nejstaršími exponáty jsou cepíny z devatenáctého století.
Expozici doplňuje rovněž návštěvnické centrum s databází o historii pískovcového a vysokohorského lezení. Podrobný soubor informací vznikl ve spolupráci se širokou horolezeckou obcí a pamětníky. Zájemci si v něm mohou vyhledat lezce z Českého ráje, kteří dobyli světové vrcholy.
Text: Pavla Apostolaki
