Potřetí třetí Řezáč je spokojený

Potřetí třetí Řezáč je spokojený

Jak se vám rozležela únava?

Bolej mě záda, jsem fakt unavenej. Nejradši bych ležel celej den… Ráno jsem se byl lehce vyklusat asi pět kilometrů, odpoledne mě čekaly povinnosti v Praze v televizi a rádiu.

Ale spokojenost s výsledkem i výkonem se nemění?

Ne, to ne. Považuju si toho. Byla jen škoda, že jsem to neudržel na začátku na osmém kilometru těch 40 metrů na Oskara (Svärda). S ním bych býval mohl jet. Ale na Anderse (Auklanda) jsem neměl.

Ovlivnila váš výkon střevní viróza?

Určitě. Byl jsem v únavě, nezregeneroval jsem po týdenní tvrdé přípravě. Chyběla mi dynamika, abych přidal. Asi po hodině jsem to překonal, nevymlouvám se.

Na předních pozicích jeli lidi ze silných týmů. Promění se na laufem časem taktika směrem k cyklistickému pojetí?

V lyžování nejdou pořád takové peníze jako v cyklistice. Když jedeme na špici, stejně se to roztrhá. Jeden nebo dva si trochu pomůžou. Třeba Auklandi, nebo Svärd s Fredrikssonem spolu trénují. Ale nemůžu říct, že by nás Jürgen nějak odblokoval, když Anders odjížděl. Tolik se pomoct nedá. Jezdí se tu víc na sebe. Každý si chce vydělat peníze sám za sebe, týmy vám hradí většinou jen přípravu. A kdyby někdo něco udělal mezi námi deseti nejlepšími, příště by se mu to vrátilo. Naschvály se tu nenosí.

DSC_0057

Pochvaloval jste si lyže, které jste historicky poprvé svěřil do péče cizího člověka – elitního norského servismana Stiana Gronase.

(ten donedávna pracoval pro Northuga a stojí v prestižní hierarchii ještě výš než Ulf Olsson, který před časem chystal lyže pro Neumannovou, pozn. red.).

On je opravdu dobrý, dal mi je v půl osmý vyzkoušet a pak mi je přinesl až dvacet minut před startem, to bylo velmi profesionální. Sám jsem si chystal taky dva páry, ale ty na vodu nemám rozježděný, zvolil jsem jeho a dobře jsem udělal. Když můžeš takhle věřit, je to paráda. Odpadne ti obrovská starost a stresy s mazáním. Byl bych moc rád, kdyby spolupráce s ním pokračovala. Zatím jsme s mojí firmou Madshus dohodnuti, že mi bude k dispozici na Marcialonze a snad na Vasáku. Dál se uvidí.

Doma jste si také skvěle vyladil občerstvení, že?

Bylo to v pohodě. Věděl jsem, že když jedno netrefím, další dostanu za 7 kilometrů. Byly to kamarádi, měli připraveni ionťák, vědí, co potřebuju. Poslední mi podávala za Hřebínkem do finiše manželka.

A jak hodnotíte celkově český závod ve srovnání se zahraničními laufy?

Atmosféra byla dobrá. Jen v druhé půlce závodu, jak to změklo, byla horší stopa. Měly tam tři stopy, ale dvě z nich rozjela v měkkém sněhu přímo před námi čtyřkolka s kamerou. Pokud by se vepředu nejelo po jednom v té jedné zbylé, mohl z toho v tom oraništi nastat problém. V zahraničí bývají kvalitnější tratě.

Jaký máte další program?

Odpočinu si a budu trénovat doma v Jizerkách nebo na Mísečkách. Za dva týdny chci jet klasický Dolomitenlauf v Rakousku, pak italskou Marcialongu. Všechno směřuju k Vasáku. Jsem rád, že se mi ukazuje, že na to mám.

Foto:Ota Mrákota