Skončila éra anti-agingu, dnes se již hovoří pouze o dlouhověkosti! Díky vědeckým pokrokům dnes žijeme déle než kdykoliv jindy. Otázka přesto zůstává: jak?
Text: Štěpánka Strouhalová
Ve světě, kde v roce 2024 žilo již sedm milionů stoletých (oproti 500 000 v roce 2010), se očekávaná délka života stává vážnou ekonomickou a sociální výzvou. Nejde jen o to počítat svoje roky, ale především o to, aby měly skutečný smysl. Tato problematika přesahuje pouhé otázky vzhledu a zdraví; týká se kvality života, včetně duševní pohody. A protože se naše životy prodlužují, měli bychom se snažit žít chytře a s grácií!
Odolnost: klíčový faktor dlouhověkosti
Výzkumníci ze Singapuru nedávno provedli rozsáhlou studii zaměřenou na odhalení tajemství dlouhověkosti, v jejímž rámci přišli s překvapivými výsledky o limitech lidského života. Tato revoluční studie, publikovaná v prestižním časopise Nature, odhaluje konečnou mez naší očekávané délky života. Zaměřila se na zásadní faktor: fyziologickou odolnost. Tato schopnost organismu zotavit se ze stresu, který souvisí s nemocemi nebo zdravotními problémy, klesá s věkem; například ve věku čtyřiceti let je průměrná doba zotavení dva týdny, zatímco v devadesáti letech to může být více než osm týdnů. Hlavní autor studie, Timothy Pyrkov, vysvětluje: „Schopnost odolnosti organismu se s věkem zmenšuje a během stárnutí potřebujeme čím dál víc času na zotavení po nemoci.“ Výsledky tohoto výzkumu osvětlují základní roli odolnosti při určování naší maximální délky života, která podle vědců leží mezi sto dvaceti a sto padesáti lety. Za tímto limitem náš organismus zcela ztrácí (alespoň prozatím) svou schopnost odolnosti, a to i za nepřítomnosti onemocnění, což jinými slovy znamená, že umírá, protože už nemá energii. Tento objev otevírá prostor pro zamyšlení nejen nad délkou života, ale také nad jeho kvalitou a nabízí nové perspektivy v oblasti zdraví a pohody. Laboratoře usilovně pracují na převratných terapiích, které by mohly tuto konečnou hranici posunout.
Patnáct indikátorů stárnutí
Za deset let se vás už nikdo nebude ptát na datum narození, ale na váš biologický věk. Všechno se zrychlilo poté, co vědci – z nichž někteří byli oceněni Nobelovou cenou za své práce – identifikovali patnáct indikátorů stárnutí. Tato složitá problematika zahrnuje epigenetické změny spojené se stylem života, mezibuněčnou komunikaci, chronický zánět, zkracování telomérů (konce chromozomů), kvalitu bílkovin, senescenci buněk, mikrobiom, vyčerpání kmenových buněk a dysfunkci mitochondrií (energetické centrály našich buněk). Díky znalosti těchto indikátorů a pokrokům v umělé inteligenci jsou vědci nyní schopni za pouhých pět minut vypočítat biologický věk člověka a sledovat účinky různých terapií. Dlouhověkost se tak dnes představuje jako celostní a proaktivní přístup. Jak ukázala studie německé univerzity v Heidelbergu, lidé, kteří se vnímají jako mladí, žijí déle.
Vitamíny do žíly
Podle doktora Benjamina Debuce, plastického chirurga z Nice, spočívá budoucnost zdraví v nitrožilních infuzích vitamínů. „Je to nejkomplexnější a nejnadějnější léčba biohackingu,“ tvrdí lékař o terapii, která je populární ve Spojených státech, Londýně a Dubaji. „Na rozdíl od orálně podávaných doplňků, které jsou většinou zničeny během trávení, infuze umožňuje okamžité vstřebání do krve, což vyvolává metabolickou kaskádu: energii, kognitivní funkce, buněčný metabolismus a regeneraci.“ Specialista upozorňuje na pokles nutriční kvality potravin a na problémy se vstřebáváním živin. „Ovoce a zelenina dnes obsahují obecně méně vitamínů než před několika desetiletími, a absorbujeme je navíc hůře kvůli stresu, přetížení a chronickým zánětům.“ V praxi doporučuje tři infuze s odstupem jednoho měsíce. K dispozici několik „koktejlů“ podle potřeby klienta (imunitní podpora, rozjasnění pleti, zmírnění jet lag, anti-aging atd.). V tomto duchu by se v příštích měsících mohlo prosadit i NAD+, což je buněčný booster stimulující enzymatické proteiny dlouhověkosti a opravující DNA, který se prezentuje jako nová módní injekce.
Hvězdy na klinikách
Pokud Bryan Johnson, americký multimilionář a transhumanista, investuje obrovské částky do každé buňky svého těla za účelem testování regeneračních terapií, obdobně zaměřené programy přitahují i elitu, která se stará o svou dlouhověkost. Měření biomarkerů, genetické a epigenetické testy, na míru šité zdravotní plány řízené umělou inteligencí: to všechno směřuje k tomu, aby se zpomalilo (nebo dokonce zvrátilo) stárnutí. Profesor Jacques Proust, zakladatel kliniky Nescens, přiznává, že každý den užívá mimo jiné urolithin A, mitochondrialní aktivátor, který zvyšuje svalovou sílu a zlepšuje kardiovaskulární a nervové funkce. Mezi nejznámější kliniky na světě patří právě Nescens, ale také klinika La Prairie ve Švýcarsku, SHA Wellness Clinic ve Španělsku (kde potkáte Naomi Campbell, Kylie Minogue nebo Monicu Bellucci), VivaMayr v Rakousku (s Liz Hurleyovou nebo Nicole Kidmanovou) a Palace Merano v Itálii, jehož slavná metoda Revital láká vrcholové sportovce. Mezi pravidelnými návštěvníky této kliniky figurují bývalí fotbalisté Laurent Blanc a Zinédine Zidane, který byl nedávno jmenován oficiálním ambasadorem jejího programu.
Jak technologie mění stárnutí
Genová terapie
V posledních letech jste možná zaslechli o CRISPR-Cas9, tedy o genetických „nůžkách“, které umožňují vědcům doslova vystřihávat z našich genomů dědičné choroby a provádět různé genetické změny. V roce 2019 se americkým vědcům podařilo deaktivovat jeden z genů, který poškozuje jádro buněk a DNA, což urychluje stárnutí. Tato technika zahrnuje úpravu genetického materiálu s cílem zpomalit, nebo dokonce zvrátit některé aspekty stárnutí. Technologie CRISPR-Cas9 umožňuje cílené změny DNA na velmi přesné úrovni, přičemž výzkum se soustředí na geny spojené s dlouhověkostí a odolností vůči stárnutí, jako je regulace telomeráz a sirtuinů. Tento průlom v oblasti genetiky otevírá nové horizonty pro léčbu genetických onemocnění, která byla dříve považována za nevyléčitelná.
Senolytika
Další zajímavou technologií, která radikálně mění medicínu proti stárnutí, jsou senolytika. Tyto farmaceutické látky se zaměřují na odstranění senescentních buněk, které se s věkem hromadí v našem těle a přispívají k zánětům a degenerativním onemocněním. Stárnoucí buňky obvykle umírají prostřednictvím programované buněčné smrti (apoptózy) a jsou eliminovány imunitním systémem. S věkem však imunitní systém slábne, což vede k hromadění těchto „zombie buněk“, které přestaly normálně fungovat, ale stále setrvávají ve tkáních a jsou pro ně toxické. Tyto buňky mohou způsobit řadu problémů, včetně zánětů a degenerativních onemocnění, což dále přispívá k procesu stárnutí a rozvoji nemocí spojených s věkem, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a neurodegenerativní choroby. Senolytika mohou zlepšit zdravotní stav a prodloužit život tím, že eliminují tyto toxické buňky, přispívají ke zlepšení celkového zdraví, ale také podporují regeneraci tkání, urychlují hojení ran a zlepšují zotavení po zranění.
Biosenzory a sledování zdraví v reálném čase
Ačkoli chytré hodinky a fitness náramky stále hrají důležitou roli v péči o osobní zdraví, budoucnost technologií zaměřených na zdraví se posouvá směrem k holistickému přístupu. Očekává se, že nositelné senzory a inteligentní zdravotní aplikace, které umožňují v reálném čase monitorovat různé biomarkery, se brzy stanou běžnou součástí každodenního života pro široké spektrum uživatelů – od sportovců po pacienty s chronickými onemocněními až po každého, kdo se snaží udržet zdravý životní styl. Pokročilé biosenzory například umožňují kromě běžného měření fyzické aktivity či kvality spánku i sledování hladiny glukózy, kyslíku, a dokonce různých hormonů. To usnadňuje pacientům se zdravotními obtížemi, jako je diabetes nebo srdeční onemocnění, efektivně řídit svůj zdravotní stav. Díky širokému spektru informací mají uživatelé možnost získat personalizované rady pro optimalizaci svých životních návyků a zdravotní péče, čímž se zvyšuje pravděpodobnost včasné detekce potenciálních zdravotních problémů.
Nová hranice v estetice a tkáňovém inženýrství
Použití 3D-bioprintingu k vytváření biologických struktur, včetně kůže, tkání a orgánů, které mohou nahradit poškozené části těla, otevírá nové možnosti pro regeneraci orgánů a slibuje výrazné změny v terapii stárnutí. S příchodem této technologie vstupuje do nové éry také kosmetická dermatologie, která má potenciál revolučně změnit přístup v regeneraci pleti a dermatologickým korekcím. 3D-bioprinting umožňuje tisknout kožní štěpy z vlastních buněk pacienta, což otevírá nové možnosti pro dlouhotrvající a přirozené estetické zákroky, které daleko převyšují současné injekční metody a syntetické výplně. Na rozdíl od těchto výplní má pleť potenciál bioprinting bezproblémově integrovat, čímž obnovuje ztracenou elasticitu. Metoda také nabízí efektivní obnovu sktruktury pleti, opravu vrásek a objemu. Vývoj „bioinkoustů“ složených z komponentů extracelulárního matrix, fibroblastů a keratinocytů umožňuje reprodukovat vrstvy pleti a věrně napodobit přirozenou strukturu kůže. Tento průlom otevírá cestu pro terapie pleti šité na míru biologii pacienta, což představuje zásadní posun od současných zákroků, které se primárně zaměřují na dočasná zlepšení a přináší naději na trvalejší a efektivnější řešení estetických problémů.