Když chcete zjistit, kde je nejlepší lyžování, musíte to nejprve pořádně projezdit. Ve Třech údolích (Trois Vallees) brzy zjistíte, že jsou přinejmenším jedním z nejlepších míst, jaká na světě existují.
Nejvíce kilometrů tratí – 600 kilometrů. 339 sjezdovek v nadmořských výškách 1100 až 3230 metrů. 85 procent lyžařské oblasti nad 1800 metrů. 162 lyžařských vleků. Protože to je tady tak vysoko, tak jen asi polovina oblasti je závislá na umělém sněhu.
A pak je tu ještě jedno specifikum, které v takové míře najdete málokde. Dobrá dostupnost mezi jednotlivými vesnicemi, spíš zónami. A konečně značná různorodost. Na sjezdovkách Třech údolí se neustále potkávají prakticky všechny vrstvy a druhy lyžařů.
Od Courchevelu až po Orelle
Courcheval je luxusní místo pro bohaté. Vedlejší Meribel pro vyšší střední třídu, sousední a nejvyšší Val Thorens pro sportovce a milovníky party. Pod ním Les Menuires pro ty chudší a pro rodiny s dětmi. Nejvzdálenější Orelle, tam je vlastně údolí čtvrté, pro romantiky. A když napadne sníh, tak je to celé i jedna velká freeridová zóna.
A teď pozor. Protože to je tak velké a uspokojuje tolik lyžařů s různorodými zájmy a chutěmi, tak to na druhé straně nemůže být všechno ideální a vynikající.
Vezměte si například bydlení. Když se ocitnete poprvé v prezidentském paláci, obrovském paneláku s mnoha patry uprostřed Les Menuires, trochu polknete. Zejména ten, kdo je zvyklý na menší rakouská střediska s malými hotýlky. Uvnitř dlouhé chodby, malé apartmány, omšelé výtahy. Ze začátku trochu těžší orientace, kde co je. Hned pod okny obrovské zasněžené náměstí, kde se hemží stovky lidí, startují lanovky, do toho restaurace, bary, obchůdky… Jeden velký babylon.
Zastaralé bydlení se rekonstruuje
Jenže to je ta daň za vymoženosti, které zároveň získáte. Jakmile vyložíte věci a zaparkujete auto na obřím parkovišti, tak už nepopojedete za celý víkend ani metr. Za den dva se zorientujete, najdete si svoji oblíbenou pizzerii nebo normální restauraci s fondue a šneky. Kavárnu a prodejnu s potravinami.
Mimochodem i Les Menuires se mění. Ubytovací kapacity se postupně renovují a upravují, často ze dvou bytečků vzniká propojením jeden větší, který je nezřídka i ve více patrech. Zařízení svěží, moderní, barevné, účelné.
A pak dopoledne po snídani přijde ten neskutečný komfort, že si z boxu hned vedle bytu na chodbě vyndáte lyže, dojdete dvacet metrů k výtahu a za minutu jste před panelákem na sněhu ve výšce 1800 m.
Od toho okamžiku už budete jen v ráji lyžaře, protože tak dlouhé, široké a přitom pestré svahy najdete málokde. K tomu připočítejte ty neskutečné rozměry a výhledy včetně Mt. Blanku, jehož impozantní rozměr vás ohromí ne z jednoho, ze dvou, ale hned několika panoramatických výhledů na horních stanicích lanovek.
Všude jste rychle
Když jsme u těch lanovek, srovnávat komfort přepravních zařízení s jihotyrolským Kronplatzem asi nemá smysl. Prostě tady je to někde nové a superkomfortní, někde normální a sem tam i trochu zastaralé.
Protože ale už vaše základna je tak vysoko, ani dosažení nejvyšších vrcholků netrvá věčnost. Z Les Menuires jste více méně dvěma lanovkami na nejvyšších bodech hřebenu, přes který se přehoupnete a padáte do vedlejšího Meribelu a pak směřujete dál na Courchevel. Nebo se z 2850 m vysokého Mont de la Chambre spustíte do sousedního Val Thorens. Či vyjedete novou kabinkou na Pointe de la Masse 2804 m, odkud vás po krásných výhledech čeká parádní sjezd zpět do Les Menuires s převýšením 1000 m. Zkuste si ho dát nonstop… Kritické křižovatky na hřebenech mezi jednotlivými údolími a zónami jsou všude výborně značené už zdálky viditelnými bránami s velkými nápisy.
Sportovní český lyžař bude asi jezdit hlavně ve Val Thorens. Protože tady je to nejvyšší, jsou tu úžasné tratě a skvělý sníh. Můžete křižovat masiv od ledovce Peclet k ledovci Thorens, potom vzhůru na nejvyšší Sommet des 3 Vallées (3230 m). Odtud se spustíte do překrásného údolí Orelle, kde jste najednou jako v jiném světě. A vrátíte se přes Cime Caron (3200 m), odkud vede zpět do vesnice Val Thorens nejdelší dvanáctikilometrová sjezdovka.
Návrat do starých vesnic
Nová doba mezitím přináší nové trendy. Začali to sami Francouzi. Po desetiletích opojení výškami a modernismem se dnes turisté rádi vracejí níž do údolí, do historických křivolakých vesniček.
Nejlepším příkladem ve Třech údolích je stará horská vesnice St. Martin de Belleville, kam se dá na lyžích sjet za pár minut z Les Menuires. Nemyslete si, zase tak nízko to není, vesnička leží v nadmořské výšce asi 1500 m.
Sjíždíte doprostřed ke kostelu po sjezdovce. Tady to stojí za malou procházku kolem barokního kostelíka úzkými kamennými uličkami a pak si musíte dát posezení v jedné z místních restaurací – L´Art B, La Voute, Le Montagnard nebo v baru Le Yeti Escape. Už pár let je vesnička jakýmsi utajeným rájem pro bohaté Francouze, kteří touží po troše klidu a nostalgii starých časů.
Jak to všechno začalo
Je to už padesát let, kdy se Francouzi rozhodli vystavět úplně novou a převratnou koncepci zimní rekreace. Umožnily to i obří rozměry jejich hor. S lyžováním se nebude začínat v údolních starých vesničkách, řekli si, ale vyneseme všechno o cca 1000 metrů výš, až do lůna Alp. A tak vybudovali úplně vše nově včetně silnic a veškeré infrastruktury na zelené louce. Aby sjezdaři mohli vyjít s lyžemi rovnou z ubytovacích prostor na sjezdovku a odpoledne si pak lyže před vchodem mohli rovnou odepnout. Odvážný projekt tehdy podpořila francouzská vláda.
Kde se dobře jí
- Chez Pépé Nicolas na konci Les Menuires, farma s horskými specialitami.
- Refuge du lac du Lou, komfortní horský srub v bočním údolí pod Val Thorens. Pyšní se tu nejrůznějšími horskými specialitami včetně aromatických roztavených sýrů, jež servírují k bramborám v kameninových nádobách.
- Chalet du Sunny nad Les Menuires, typická alpská chalupa, kde připravují výborné fondue nebo tradiční špek a sýry.
- Maya Altitude na hřebeni nad Meribelem, kde nabízejí Maya Altitude burger se sýrem Roblochon nebo tagliatelle s černými lanýži.
- L´Art B v Saint Martin de Belleville s výbornými asijskými saláty.
- Restaurant le M uprostřed Val Thorens, kde třeba pečou výborné jehněčí.
