Běžkařské trendy: Skandinávie je úplně jinde, než zbytek světa

Běžkařské trendy: Skandinávie je úplně jinde, než zbytek světa

Zdroj: SalzburgerLand Tourismus

Běžecké lyžování má dnes velkého konkurenta – skitouring. Proto i běžkařský průmyslu jde kupředu. Současný trend se dá charakterizovat jako používání špičkových materiálů běžně využívaných třeba v leteckém nebo automobilovém průmyslu a jeho dokonalé zpracování. Příkladem je karbon, který se dnes objevuje v lyžích, v podrážkách bot a samozřejmě i v holích.

„V závodním lyžování je kladen nekompromisní důraz na výkon a funkčnost bez ohledu na cenu,“ říká odborník v běžkařském segmentu, zástupce firem Madshus a Swix v Česku, Jan Weisshäutel. „S tím ale, jak se použité výrobní technologie zdokonalují, stává se použití karbonu dostupnější a jeho využití se rozšiřuje z top závodních produktů i do výkonnostních kategorií,“ dodává.

Zatímco dřív dominovala běžkařskému průmyslu klasika, dnes se hodně výkonnostních lyžařů více soustřeďuje na bruslení. Je to tím, jak se mění charakter počasí. Teplotní výkyvy v zimě jsou velmi časté a tím je i volba správné mázy složitější. To hodně lyžařů od klasiky odradí. Bruslení je také rychlejší a do určité míry i jednodušší. Když si jedete zalyžovat jen na otočku po práci, můžete si lyže naparafínovat doma a pak rovnou skočit do stopy. Navíc je bruslení o něco snazší i na techniku. „Na druhou stranu velké tradiční závody se do jednoho jezdí klasicky, takže se nezdá, že by lyžaři klasici měli vymřít, domnívá se Weisshäutel.

Fenomén mohérových lyží

Dříve byly alternativou ve složitých sněhových podmínkách šupinové lyže, zároveň však byly v absolutní většině hodně pomalé. Výrobci lyží ale přišli s technologií mohérových pásů integrovaných do odrazové zóny skluznice, které nahrazují odrazový vosk. Fungují skvěle na velmi širokém spektru sněhů – včetně těch komplikovaných a zároveň jsou při skluzu téměř srovnatelné s tradičními lyžemi.

„Mohérové lyže se tak staly doslova fenoménem. Například druhý největší výrobce lyží na světe, norský Madshus, prodá 50% své roční produkce lyží právě s mohérovými pásy. Je ale třeba upozornit na to, že lyže s mohérovými pásy rozhodně nejsou ‘nemazací’ a bezúdržbové. I mohérový pás je třeba impregnovat a čas od času čistit speciálními prostředky. O mazání skluzných zón ani nemluvě,“ vysvětluje Jan Weisshäutel.

Jinak většina běžkařů v Česku i v dalších evropských zemích může spíš se závistí vzhlížet ke Skandinávii. Skandinávský trh je na zcela jiné úrovni než zbytek světa. „Souvisí to samozřejmě i s životní úrovní, ale to, co skandinávský trh, podle mého názoru, odlišuje nejvíc, je mentalita lidí. Skandinávci si uvědomují, že volný čas je vzácný. Pokud se ho rozhodnou strávit sportem, chtějí mít z pohybu ten nejlepší prožitek a vědí, že kvalitní sportovní vybavení jim to umožní. V Norsku je zcela běžné, že rekreační lyžař má 4 páry lyží (1 pár na skate, klistrovky a prašanky na klasiku a jedny lyže s mohérovým pásem) mezi kterými volí podle aktuální podmínky,“ zdůrazňuje Weisshäutel.

Zdroj: Fischer Sports GmbH

S kvalitním vybavením je sportovní zážitek mnohem lepší

Stejné je to s holemi. Skandinávci nešetří na kvalitních karbonových holích. „Pro Nora, který stráví na lyžích alespoň 3 víkendy za zimu, jsou standardem, protože ví, že rozdíl v kvalitě a pohodlí je oproti hliníkovým holím nesrovnatelný. Stejně jako se tam nebojí na vyjížďku namazat high fluorový vosk, i když je dražší – jednoduše chtějí aby jim lyže jely nejen při závodě. Skandinávci a Norové obzvlášť prostě dokáží ocenit kvalitu a nebojí se dopřát si jí,“ říká Weisshäutel.

Upozorňuje však, že i čeští lyžaři postupně přicházejí na to, že s kvalitním vybavením je sportovní zážitek mnohem lepší. „Největší změnu tedy očekávám v tom, že budeme podobně jako Skandinávci vyžadovat lepší kvalitu a zároveň tak rychleji přijímat nové trendy,“ dodává český odborník.

A jak je to s „horkou“ novinkou dlouhých laufů – takzvanými soupažovými lyžemi? Tady je předně nutné rozdělovat mezi elitou a “hobíky”. I hodně výkonnostních lyžařů má na to objet závod soupaž, ale pořád je většina těch, kteří jedou “stříďákem”.  V posledních dvou letech je možné na soupaž zvolit speciálně konstruované soupažové lyže.

V čem se liší od běžných klasiček? „Jsou uzpůsobeny tomu, že po celou dobu závodu jsou zatíženy rovnoměrně (u klasických i skate lyží se střídavě přenáší váha z jedné lyže na druhou, takže v určitý moment je 100% váhy lyžaře jen na jedné lyži). Ale v praxi je to opravdu tak, že každý bere, co mu jede. Před závody se vždy testuje několik párů lyží – klasické, soupažové, někdy dokonce i skate a berou se ty nejrychlejší. Záleží na aktuálních podmínkách – sníh, tvrdost stopy, profil trati atd., volba může být pokaždé jiná,“ uzavírá Weisshäutel.

Připravil: Petr Pravda

(Visited 3 984 times, 1 visits today)