Bezpečnost lyžování: co dělat v případě úrazu

Bezpečnost lyžování: co dělat v případě úrazu

Jak předejít zranění na lyžích a co dělat, když už se to stane? Pokusíme se poradit. Například, že není dobré čekat, až večer koleno nateče, ale rovnou se nechat ošetřit. Dát si také záležet při výběru nejkvalitnějšího vybavení, aby výlet do hor nevyšel ve výsledku ještě mnohem dráž. A jako bonus připojujeme přehledný manuál, co dělat v případě nehody.

 Ochrana hlavy na prvním místě

Každý třetí úraz na lyžích je vážný, u snowboardistů jde o 55 % případů. Horská služba eviduje nejvíce srážek a úrazů hlavně během jarních prázdnin, kdy na hory míří velký počet lidí, podle dat ERV Evropské pojišťovny je to celých 57 % lyžařů. Nejvážnější jsou přitom zranění hlavy a páteře. Podle průzkumu ERV ale nenosí celá třetina dospělých Čechů helmu. Dalších 16 % si ji nasadí jen občas, a to zejména v zahraničí. Zatímco rodiče často hazardují, svým potomkům ochranu hlavy zajistí v 98 % případů.

S páteřáky je situace ještě vážnější. Používá ho jen každé čtvrté dítě a mezi dospělými pouze jeden z deseti. Právě poranění hlavy, páteře, a to nejen obratlů, ale také míchy, patří spolu se zlomeninami končetin a těžkými zhmožděninami mezi častá zranění, nezřídka s velmi vážnými následky.

Klíč k vašemu bezpečí

Nejen špatný stav vybavení, ale i jeho nízká kvalita stojí za každou třetí nehodou na sněhu.

K bezpečnosti dospělých i jejich dětí je dobré vyslyšet nejprve apel horské služby – kupovat si viditelné oblečení. Hlavně u dětí se zaměřit na reflexní prvky, díky kterým budou na sjezdovce více viditelné pro ostatní lyžaře. Na ochraně hlavy by se opravdu nemělo šetřit, investujte pravidelně do obměňování výbavy na základně nejnovějších technologií, jakou je například ochranný systém u nejlepších helem – MIPS. Znamená to  Multi-Directional Impact Protection System, tedy systém, který ochrání hlavu před pády a nárazy, kdy hlava netrefí překážku přímo, ale pod úhlem.

Unikátní stavba skořepiny mezi helmou a hlavou dokáže minimalizovat rotační energii mozku, vznikající při pádu. Je totiž dokázáno, že většina pádů nekončí přímým kolmým nárazem, ten je spíš výjimkou. Pád naopak téměř vždy obnáší náraz pod určitým úhlem, který vyvolá rotaci mozku. Tato technologie kopíruje anatomii hlavy, respektive uložení mozku, který ochrání efektivněji díky rozložení nárazu po celém obvodu helmy, a tedy hlavy.

Vedle kvalitní helmy by měl být součástí základní výzbroje i chránič páteře neboli páteřák. Na trhu jsou k dispozici různé druhy od klasických „krunýřů“ s popruhy, přes celotělové vesty, až po tenké do druhé vrstvy oblečení integrované páteřáky, které prakticky nulově omezují pohyb lyžaře nebo snowboardisty.

Speciality na freeride a skitouring

Prachová lavina může letět rychlostí až 300 km/hod. Čím těžší sníh, tím je lavina pomalejší, ale může být stejně nebo ještě více devastující. Proto nejlépe a nejzodpovědněji bývají dnes vybaveni skialpinisté a freerideři. Moc dobře totiž vědí, že je od spuštění boje o život v horách může dělit jeden chybný krok. Ročně pohřbí laviny po celém světě stovky lidí, kteří se vydají do hor. Zde je dobré vědět, že pokud se vydáme do terénu i přes akutní varování před lavinovou situací, pojišťovna nám finančně nepomůže.

Freeriderova a skialpinistova svatá trojice zahrnuje takzvaný pípák, lavinovou sondu a skládací lopatu z lehkého kovu. Pípak, lavinový vyhledávač, funguje jako vysílač a přijímač na mezinárodní frekvenci. Ze sondy se bleskurychlým rozložením stane dlouhá tyčka, kterou se dohledávají zasypaní pod vrstvou sněhu v oblasti označené pípákem. Poslední je stará dobrá lopata, kterou rychle odházíme sníh. Při pohybu ve volném terénu se dnes velmi doporučuje batoh s aribagem, který při pádu laviny většinou udrží po bleskovém nafouknutí lyžaře na povrchu sněhové masy. Mimochodem i dobrý obyčejný sportovní batoh umožní vzít si na lyžování důležité věci, občerstvení a navíc může částečně fungovat i jako chránič páteře.

Vybaveni silou a výdrží

Na stav toho vybavení, které máte bez výjimky vždy se sebou, se často zapomíná – totiž na tělo. Nejvíc zranění se přihodí začátečníkům první den na začátečnickém svahu a nejčastěji to odnese koleno, zápěstí a rameno, těsně v závěsu je hlava. A pak i šest nebo sedm dní náročné a souvislé fyzické zátěže po dlouhém zimním nicnedělání je velmi častým důvodem zranění. Rostoucí únava přináší ztrátu koordinace a to může vést k rychlému úrazu. Kvalitní zpevněné tělo a fyzička jsou proto před sezonou tou nejzákladnější ochranou

Neznamená to ale, že musíme denně trávit hodiny ve fitku. Ideální je začít s komplexním a pravidelným posilováním aspoň 6 týdnů před odjezdem na dovolenou. A nezanedbávat tato cvičení ani v průběhu nastalé sezony. Řada cviků se dá zvládnout v pohodlí domova. Na místě jsou variace dřepů s výpady a rotacemi, zpevňování trupu, samostatné výpady a budování výdrže díky jízdě na kole nebo běhu. Skvělé je klasické bruslení nebo inline, při nichž se piluje koordinace a rovnováha.

Manuál v případě nehody

Lyžař zvyklý na české svahy má často zkušenost, že pokud sražený jeví známky života, nic velkého se neděje a jede se dál. Situace v zahraničí je ale zásadně jiná. Povědomí o nárocích a pojišťovací gramotnost je tam podstatně větší a každý, kdo utrpí nějakou újmu, se hlásí o své nároky. Co tedy dělat, abyste po nehodě nezpanikařili a zajistili vše, co je potřeba?

  1. Než vyrazíte na svah, zkontrolujte si, že máte s sebou asistenční kartičku s telefonním číslem na asistenční službu.
  2. Zajistěte místo nehody. Nad místem srážky v dostatečné vzdálenosti zapíchněte do kříže lyže nebo snowboard.
  3. První pomoc: Zkontrolujte průchodnost dýchacích cest a dýchání, případnou otevřenou krvácející ránu stáhněte pevným kusem látky.
  4. Zařiďte, aby zraněný byl v teple, a vyvarujte se podávání jakéhokoli jídla nebo pití kvůli případné anestezii.
  5. Informujte záchranné složky, číslo je většinou na mapě sjezdovek. Uveďte jméno sjezdovky, číslo nejbližší cedule, počet zraněných a povahu zranění.
  6. Zajistěte jména, adresy, data narození a telefonní kontakty všech svědků nehody. Potřebujete i číslo pojistné smlouvy účastníků nehody a název pojišťovny. V ideálním případě si zajistěte svědecké výpovědi a výpovědi osob, které se na škodě nepřímo podílely. Nezapomeňte na nutný podpis každého svědka u dané výpovědi. Nahlaste nehodu co nejdříve na policii.
  7. Zaznamenejte místo, čas a okolnosti nehody. Zejména stav terénu, sněhové podmínky, viditelnost a výstražné cedule a značky. Pořiďte fotografie situace a stop ve sněhu, zůstanou-li patrné, a natočte video z místa nehody. Všechny skutečnosti nehody popište co nejpodrobněji a oficiálně zaznamenejte na pláncích. Pokud jste zraněni a transportováni k ošetření, pověřte známé nebo rodinu, aby v místě kolize zůstali a zajistili vše výše zmíněné za vás a předali vaše kontaktní údaje.
  8. Vyvarujte se podpisu protokolu v cizím jazyce, kterému nerozumíte. Máte-li pochybnosti, poznamenejte vaši obavu či nesouhlas v českém jazyce u svého podpisu. Neznáte-li cizí jazyk a nemáte k dispozici tlumočnika, popište nehodu česky.
  9. Poskytují-li zraněnému pomoc jen známí či rodina, neodjíždějte a trvejte na nahlášení nehody na policii.
  10. Obraťte se na asistenční službu ještě předtím, než se rozhodnete svou odpovědnost za škodu uznat a zkonzultujte s ní situaci. Připravte si následující informace: číslo pojistné smlouvy, celé jméno pojištěné osoby, kontaktní telefon, stručný popis nastalé situace a místa, kde se nacházíte.
  11. Uchovávejte si pro pojišťovnu originály lékařských zpráv, účty za léky, zdravotnický materiál. Zajistěte vyplnění příslušné části formuláře lékařem.
(Visited 314 times, 1 visits today)