Davos. Nejbližší švýcarská zimní perla

Davos. Nejbližší švýcarská zimní perla

Zdroj: swiss-image.ch/Christian Perret

Nejbližší švýcarské superstředisko, kam jezdili za první republiky naši dědové, má stále svůj genius loci a zůstává jednou z ikon lyžování ve Švýcarsku. Málokdo by věřil, že z českých hranic jste ve švýcarském kantonu Graubünden za pět hodin autem.

Středisko Davos Klosters s pěti lyžařskými areály nabízí v jedné permanentce 350 kilometrů špičkového lyžování a supermoderní lanovky. Patří tak bezpochyby první desítky nej středisek alpské země s bílým křížem ve vlajce.

Největší a lyžařsky nejoblíbenější oblastí je Parsenn, který je propojený s Klosters. Naproti leží Jakobshorn, který má novou kabinu. Pischa je určená freeriderům a Rinerhorn si oblíbily rodiny s dětmi. Speciální skipas musíte mít, chcete-li se vydat na Schatzalp, kam se přenesete retro-lanovkami do minulosti…

Léčebná síla

Zdroj: swiss-image.ch/Stefan Schlumpf

Jak se můžete dozvědět ve zdejším muzeu zimních sportů, všechno začalo v polovině 19. století díky Alexandru Spenglerovi, německém bakteriologovi, který byl po revoluci v roce 1848 doma odsouzen k smrti. Proto odešel do Švýcarska, kde právě on rozpoznal léčebnou sílu vysokohorského klimatu v Graubündenu.

V roce 1853 otevřel v Davosu první kliniku pro pacienty s tuberkulózou a během půl století se nenápadná horská víska proměnila v nejvýše položené město v Evropě. A postupně v noblesní lyžařské středisko, kde se v roce 1934 rozjel první kotvový vlek na světě…

Davos je mimo jiné znám i jako kolébka mezinárodního sáňkování, neboť tu v roce 1883 Švýcaři zorganizovali první mezinárodní závod v tobogganingu.

Název nádražní stanice Davos-Dorf je dávno zavádějící, neboť Davos se už v průběhu 2. poloviny 19. století stal opravdovým městem. Se vším všudy. S promenádou plnou butiků, restaurací a obchodů. S kasinem. S grandhotelem Belvedere, do nějž jezdí Angelina Jolie a Brad Pitt i švédský král Karel Gustav. S hotelem Turmhotelem Victoria, kde bydlela Angela Merkelová nebo britský premiér, zatímco princ Charles nejčastěji bydlí v hotelu Walserhof v Klosters.

A samozřejmě je v Davosu slavné kongresové centrum, kde se každoročně v lednu už téměř půlstoletí koná Světové ekonomické fórum. Mezi třemi tisícovkami účastníků bylo letos šedesát prezidentů a premiérů a stovky šéfů významných firem, kteří na „sletu mocných“ probírali téma globalizace v éře čtvrté průmyslové revoluce.

Sjezdové tratě

Právě z centra města vyjíždí legendární červený vláček do největšího z pěti areálu na východní straně údolí, kde Strella – Parsenn – Gotschna nabízejí 120 kilometrů sjezdovek. Nastoupit můžete buď v Davosu, nebo v Klosters. Zubačka se šplhá na sedlo Weissfluhjoch, odkud můžete ještě pokračovat lanovkou až do výšky 2844 metrů. Shora padá pěkně prudký sjezd, ale i freeridové trasy. A všude, kam oko dohlédne, je oceán bílých vrcholů.

Není divu, že právě tady postavili už v roce 1936 laboratoř zkoumající vlastnosti sněhu a sněhové pokrývky v horách. Užitečnost této instituce se ukázala v zimě roku 1952, kdy si laviny vyžádaly 98 obětí a bylo nutné od teoretického bádání přejít k praktickým opatřením. Dnes je hlavní náplní věhlasného švýcarského Institutu pro výzkum sněhu hlavně prevence vzniku lavin.

Zdroj: swiss-image.ch/Marcel Giger

Dlouhatánská kabinová lanovka spojuje Weissluhjoch s odlehlým nástupním místem Schifer. Podle něj vede z nejvyššího vrcholu Weissfluhgipfel dvanáctikilometrový sjezd s dvoutisícovým převýšením až do Küblis. Kdo si však tenhle výlet dopřeje, musí se vrátit do Davosu skibusem nebo vlakem, v němž platí lyžařská permanentka.

Zatímco Davos je tepající městečko, Klosters si zachovalo idylickou atmosféru místa opředeného pohádkami a bájemi. Zdejší víla dala jméno lyžařskému středisku Madrisa na svazích Madrisahornu, kde padají sjezdovky do dvou údolí z výšky 2 600 metrů. Tady najdete šestimístnou lanovku „Schaffürggli“, která v délce 1 860 metrů překonává převýšení 510 metrů. Unikátní je nastavováním výšky sedadel individuálně pro jednotlivé lyžaře. Laser si každého naskenuje a rozhodne, zda jde o dospělého, nebo dítě, a podle toho upraví výšku sedačky. Přepravováni mohou být i lyžující vozíčkáři se svou výbavou.

Sněhové pláže a noc v eskymáckém iglú

Sjezdovky na Jacobshornu jsou převážně červené a modré, můžete na nich jezdit celý den. Určitě si udělejte čas na občerstvení v zajímavé kruhovité stavbě u horní stanice lanovky ve výšce 2 590 metrů. U vyhlídkové restaurace Jattzhütte si budete připadat skoro jako na italských plážích. Při opalování na lehátkách v několika řadách sice chybí výhled na moře, ale o to kurióznější je koupání pod umělými palmami. Stačí sundat přezkáče a vnořit se do vířivky přímo na sněhu. Se sklenkou vína či piva v ruce pozorujete, jak pod vámi létají proti bílým vrcholům do výšky snowboardisti a lyžaři z můstků velkého snowparku.

Ovšem svatební apartmá s vířivkou můžete mít i po eskymácku… Vysoko v horách na severní straně pod Weissfluhjoch každoročně stojí Igloo-Dorf. Jde o komplex sněžných iglú o různé velikosti propojených navzájem chodbami. Princip stavby „ledového hotelu“ není složitý – na začátku zimy stačí nafouknout speciální balony různé velikosti a ty nechat zapadnout sněhem. Když příkrov pořádně ztvrdne, balony se vypustí a místnosti se pro jistotu osadí sloupy a nosnými pilíři ze sněhových kvádrů.

Při stavbě každoročně pomáhají kanadští Inuité a vybavují interiéry zvířecími kožešinami, takže máte pocit, jako byste byli v opravdovém eskymáckém iglú. Večeři – tradiční švýcarské fondu – si dáváte v restauraci stylově vybavené ledovým nábytkem. A pak už jdete spát a ve vysokohorské pustině, kde vám společnost dělají jen rozeklané skalní štíty, nocujete ve spacácích na lůžku z kožešin…

Zdroj: swiss-image.ch/Christian Egelmair

Menší střediska a stopy umělců

Nejvýš lyžují freerideři v jednom z postranních údolí nad Davosem, kde malé středisko Pischa nabízí pouhých patnáct kilometrů upravovaných tratí. V zimě je prima právě tady vyrazit i na fatbike – speciálně upravené kolo pro sněhový terén, které bylo původně vynalezeno na Aljašce.

Nejvzdálenější – asi deset kilometrů nad Davosem – je areál Rinerhorn nad vesničkou Glaris. Tady si můžete užívat i noční lyžování a sáňkování. Nejmenší lyžařský areál se zvláštním skipasem je Schatzalp. Zubačka vás vyplivne ve výšce 1861 metrů nad údolím říčky Landwasser před krásným secesním hotelem, který proslul na počátku 20. století jako luxusní sanatorium, o němž napsal svůj nejslavnější román Kouzelný vrch německý spisovatel Thomas Mann.

Léčebna pro pacienty s tuberkulózou tu fungovala až do roku 1954. V roce 2000 stavba prošla rekonstrukcí a proměnila se na vyhledávaný historický hotel zachovávající si v pokojích a na chodbách s plivátky lehce morbidní charakter sanatoria. Lodžie jsou obráceny do údolí a mají na balkonech tatáž starobylá lehátka, na nichž odpočívali pacienti při povinné „ležené“.

Kdo se lyžování přesytí, může si udělat další příjemnou kulturní vsuvku – v Davosu žil světoznámý malíř a sochař Ernst Ludwig Kirchner. Významný německý expresionista, člen skupiny Die Brücke, žil v Davosu od roku 1918 a město se pyšní druhou největší sbírkou jeho obrazů na světě. V Kirchnerově muzeu můžete obdivovat přes pět set jeho děl.

Zajímavosti o Davosu

  • Pod názvem Davos Klosters Inside se skrývá nabídka nejméně dvaceti aktivit, díky nimž mají zimní návštěvníci možnost nahlédnout do života v Davosu a zúčastnit se například úpravy sjezdovek rolbou, vyjet si na východ slunce nebo se ráno vydat po prvním manšestru, ještě než vstanou první lyžaři. Davos je od roku 1973 národním centrem pro trénink běžkařů a také jediným švýcarským střediskem, které každoročně hostí Světový pohár v běžeckém lyžování.
  • Zjara se hory nad Davosem rozezní nejznámějšími popovými, rockovými a reggae songy během Coverfestivalu Davos Klosters, kde vystupují v nádherné horské scenerii nejlepší evropské revivalové kapely. Ráno si užijte sjezdovky a odpoledne si poslechněte skvělou živou muziku na různých místech po celém Davosu.

Připravila: Dana Emingerová, National Geographic

(Visited 102 times, 1 visits today)