Jaké bylo Giro 2019? Nudné, dramatické i překvapivé

Jaké bylo Giro 2019? Nudné, dramatické i překvapivé

Richard_Carapaz

Na toto Giro budou rozdílné názory. Tři časovky, první půlka téměř v rovině, druhá v horách, největší celkové převýšení v historii italského velezávodu. Pro někoho málem nudné, pro někoho plné napětí a zajímavých zlomů v pořadí. Nikdo mu už ale nevezme, že zrodilo novou hvězdu – Richarda Carapaze (Movistar), prvního vítěze Grand Tour v historii z Ekvádoru.

A také přineslo dobrou zprávu pro nás. Dva čeští účastníci se ukazovali v popředí, byť nepřivezli žádné vítězství. Jan Hirt (Astana) byl hodně vidět v kopcích a v jedné etapě bojoval dokonce o vítězství, když nakonec dojel 2. Josef Černý (CCC) zase bojoval často na hraně první desítky a v závěrečné časovce skončil na výborném 6. místě.

První polovina byla jak šachová partie – pro někoho nudná, pro jiné zase dost napínavá. Věc vkusu. Dlouhé etapy, kterým někdy chyběl větší klasikářský náboj. Přesto už tam se děly věci, hodně se padalo, po čtyřech dnech musel odstoupit i jeden z velkých favoritů Nizozemec Tom Dumoulin (Sunweb).

Zprvu dominoval Roglič

Do páté etapy vedl Slovinec Primož Roglič (Jumbo-Visma) a coby hlavní favorit vypadal neotřesitelně. Pak přepustil díky povedenému úniku vedení Italovi Valerio Contimu (UAE Emirates), načež ten ve 12. etapě předal růžový trikot svému týmovému kolegovi, Slovinci Janu Polancovi (UAE Emirates). Až do 14. etapy pokračovala taktická hra týmů, kdy celkovému pořadí vévodili „nefavorité“ z úniků.

Roglič ale zůstával dál hlavním favoritem a málokdo věřil, že by ho mohl někdo ohrozit. Snad jen domácí hvězda Vincenzo Nibali (Bahrain-Merida) i ten měl však na Slovince ztrátu 1:40… Bylo to jak čekání na úder hromu.

A pak se to stalo

Dlouho budou favorité přemýšlet, kde udělali chybu, proč se nechali ukolébat a vše tak podcenili. Jejich poziční hru rozbil v horské etapě do Courmayeru geniálně tým Movistar s Richardem Carapazem. Ten si přijel pro první místo na vrcholek SkyWay Monte Biancho s téměř dvouminutovým náskokem na Rogliče s Nibalim, a ti se nestačili divit.

V následující 15. etapě ekvádorského jezdce sice aspoň ještě udržel Nibali, ale Rogličova neotřesitelnost se rozplynula, začal ztrácet. Zbýval tedy Nibali, vypadal bojovně a až do konce dělal možné i nemožné, aby situaci zachránil. Ale Carapaze už nedohnal. Prakticky všech sedm etap do cíle mladý Jihoameričan jen upevňoval vedení, za ním se pořadí jen mírně přesýpalo.

Ekvádorský jezdec ukázal obrovskou sílu a fyzickou i psychickou odolnost. Neudělal jedinou chybu a rázem se tak pasoval ne velkého „grand tourového“ hráče.

Už dnes je jisté, že tohle Giro bylo trochu výjimečné a asi by nemělo smysl ho v dalším roce kopírovat. Ale na to už jsme zvyklí. Italští organizátoři nás určitě zase nějak překvapí. Zase vymyslí něco nového, šíleně krásně italského.

(Visited 334 times, 1 visits today)