Ze zasněžených vrcholku až na černopísečné pláže
Na dalekém severu, 400 kilometrů za polárním kruhem, je speciální místo, kde lyžařské zážitky nabírají trochu jiných rozměrů. Z třpytivých fjordů vystupující zasněžené vrcholky vás vábí k jejich zdolávání. Drsní norští kapitáni zde na plážích s černým pískem vysazují ski alpinistky a ski alpinisty, kteří se s ambicí zanechat na svazích svojí originální lyžařskou linku pouštějí do celodenních túr. Speciální místo se jmenuje Lyngenské Alpy.
Ski & Sail v Norsku
Jak se dostat k místním fjordům? Při pohledu na mapu se může zdát, že letíte na konec světa směr severní pól. Dva dvouhodinové lety s přestupem v Oslu jsou však celkem snesitelná záležitost.
První túra
Na letišti v Tromsø vás vyzvedne kapitán a program může začít. První výšlap na tisícový Buren slouží také jako výběrové řízení pro zjištění, zda jsou všichni dostatečně fit se nalodit a strávit příští týden běháním po lyngenských kopcích. Slovo běhání je třeba brát s rezervou. Většina výstupů je s převýšením maximálně cca 1300 výškových metrů s tím, že je k dispozici 15 hodin denního světla. O závody se tedy skutečně nejedná.
V Tromso marině už pak čeká francouzská skipperka Delphine, která se snaží všechny účastníky vystrašit bezpečnostními pravidly a povídáním o používání záchranné vesty. Expedice může začít.
Francouzská kapitánka mezi fjordy
Jachta se jmenuje Arctic Babe a kapitánka již v okolí Lyngen Alps jezdí sedmou sezonu. Jen během jednoho roku čtyřikrát absolvovala sedmidenní plavbu mezi Špicberky a Tromso. První destinací je rybářská vesnička s méně než 1000 obyvateli, Lyngseidet. Delphine vysvětluje, že kvůli blížící se sněhové bouři to bude pro nás nejlepší úkryt. Voda ve fjordu je povětšinou dost klidná a s větrem to taky není příliš dramatické. Většinu času se namísto plachtění přesouváme na místa s pomocí motoru. Po třech hodinách plavby a kocháním se Lyngenskými Alpami dorazíme na místo. Zimní plavba na jachtě mezi vrcholky zasněženými od úrovně moře je něco, co nelze popsat a je třeba zažít. Na výběr jsou široké pláně do 35 stupňů nabízející pohodový Summit to Sea, zážitek s obřákovými oblouky až na pláž. Sever Norska je ale také proslulý těmi nejprudšími a nejužšími kuloáry, kde 50stupňový svah prověří vaše nervy a tuhost vázání.
Lavinová situace nás donutí k ústupu
Na další den je naplánovaný výstup na Kavringtinden. To je již hora s pěknou expozicí. Přes noc navíc připadne dalších třicet centimetrů sněhu. Zdoláváme dalších 300 výškových metrů, ocitáme se nad hranicí lesa a můžeme již vidět naší zamýšlenou lajnu v celé své kráse. Dorazíme pod exponované místo, děláme sněhovou sondu a ke zklamání všech se bohužel otáčíme a razíme bezpečnou cestou k našemu přechodnému plovoucímu domovu. V Norsku naštěstí nemusíte spoléhat pouze na informace, které posbíráte v terénu, jejich lavinový informační systém je celkem propracovaný a aktualizovaný několikrát denně.
I přesto, že je v Lyngen Alps méně terénních pastí (žleby, útesy, koryta řek) než třeba v Alpách, laviny zde nejsou ojedinělou záležitostí, a je třeba to respektovat.
Oceán, hory, zamrzlá jezera
Po dalších třech dnech lyžování v Lyngen Alps si to namíříme na sever do míst, kam se dostanete pouze lodí. První zastávka – ostrov Uloya. Zakotvíme ve vesničce Hamnnes. Program: sauna v kombinaci s krátkým a intenzivním smočením se v ledovém fjordu. Další den se jihozápadním svahem vydáme na vrchol Uloytinden, po hřebeni budeme pokračovat na Blatinden a pak se spustíme severovýchodním svahem na opačnou stranu ostrova, kde nás kapitánka zase vyzvedne. Unikátnostní výstupu po Uloyských hřebenech jsou zamrzlá horská jezera na východní časti ostrova. Delphine nemohla zakotvit dostatečne blízko pláže, proto nás vyzvedáva na gumovém člunu a po dvou nás sváží na loď. Připadáme si jako v polární bondovce.
Ledová etapa
Poslední zastávka je ostrov Arnoya. Delphine přibrzdí loď. Kdo má plavky, vyleze na zábradlí a skáče z lodi do vody. Ambice uplavat alespoň pár kraulových temp bere rychle za své. Koupání v Severním ledovém oceánu tělo zpočátku vzdoruje, nicméně pocit, který člověk po vylezení z ledové vody zažívá, je úžasný. Arnoya nabízí krásnou kombinaci ježdění několik kilometrů dlouhou otevřenou plání a kratšími lajnami v kuloárech, které nejsou tak úzké, že by si na ně nikdo z posádky netroufnul. Vrcholu na Arnoye dominuje vysoký maják, máme tedy pro výstup dobrou referenci. Tisíc výškových metrů zvládáme za dvě a půl hodiny. Prašanová horečka je vysoká. Stihne se ještě vedlejší žleb a po dalším výstupu už čeká 5kilometrový freeride otevřeným svahem s úchvatným výhledem na okolní hory. Nedaleko přístavu je prudký kuloár vedoucí přímo do moře. Po cestě děláme několik sond, podmínky jsou dobré a my pokračujeme až na počátek lajny. Lepší sjezd na závěr naší arktické expedice bychom nevymysleli.
Autor: Vojta Lím
Photo: Delphine Garcin
