V Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem dvakrát v sedle - na kole i na koni

V Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem dvakrát v sedle - na kole i na koni

Zdroj: Národní hřebčín v Kladrubech

Pardubicko vždycky přálo chovu koní. Ušlechtilá zvířata zde žijí již od středověku a tvoří nesmazatelný symbol tohoto regionu. Prostřednictvím cyklistického výletu tak poznáte domov starokladrubáků, nejstaršího českého plemene.

Na zhruba dvaceti pěti kilometrovou trasu vyrazte na kole z Pardubic směrem na Lázně Bohdaneč. Poté pokračujte přes Živanice, kolem rybníku Buňkov do Břehů. Projeďte podél Opatovického kanálu a před autokempem Semín si udělejte krátkou zajížďku. Zahněte ze silnice doprava a směřujte k Semínskému akvaduktu (značení není zrovna nejlepší, proto odbočku nepřehlédněte).

Významná technická památka vybudovaná počátkem šestnáctého století byla součástí pardubické rybniční soustavy za do dob Pernštejnů a převádí tok Opatovického kanálu přes Sopřečský potok. Od vodního díla se pak vraťte zpátky na hlavní komunikaci a po Labské stezce dojeďte do Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem.

Živý národní symbol

Když v roce 1579 císař Rudolf II. povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín, určil jeho hvězdnou budoucnost. Základem místního chovu se staly domácí klisny zkřížené s dovezenými starošpanělskými a staroitalskými (neapolskými) hřebci. Vzniklo tak starokladrubské plemeno, které bylo jako jediné speciálně vyšlechtěné k ceremoniím na císařských a královských dvorech ve Vídni a v Praze.

Zdroj: Národní hřebčín v Kladrubech

Dnes chovatelské zařízení pečuje o zhruba pětistovku starokladrubských koní ve dvou barevných variantách. V Kladrubech nad Labem jsou ustájeni bělouši, ve Slatiňanech pak vraníci. Kmenové stádo bílé barvy tvoří devatenáct plemenných hřebců a šedesát pět chovných klisen, z jejichž svazků přijde na svět ročně kolem čtyřiceti hříbat. Ta se rodí černá, avšak postupně s věkem srst přebarvují přes šedou, grošovanou až po bílou. Starokladrubáci se uplatňují jako koně tažní (velkých úspěchů dosahují ve vozatajském sportu), kočároví nebo v jízdě pod sedlem (v drezuře). A to nejen v České republice. Jejich služeb využívá například dánská královna Markéta II. a švédská královská jezdecká garda.

O výjimečnosti starokladrubského koně svědčí rovněž fakt, že byl v roce 1995 prohlášen za kulturní památku. Díky tomu je jediným živým tvorem na světě pod památkářskou ochranou, stejně jako umělecká díla či architektonické skvosty.

Světové ocenění

Celý areál kladrubského hřebčína má poměrně velkou rozlohu (1200 hektarů), jeho prohlídka vám potrvá přibližně čtyři hodiny. Kromě stájí si totiž můžete prohlédnout i zámek, kočárovnu, postrojovnu, muzeum, rozhlednu (bývalá vodárenská věž) a lesovnu.

Další čas vám pak zabere vyjížďka do krajinné památkové zóny Kladrubské Polabí. Náleží k ní louky, aleje, pastviny, remízy, živé ploty, zbytky lužního lesa a slepá ramena Labe. Na tomto území lidé ve středověku chovali polodivokým způsobem koně. Okolí hřebčína je tedy touto činností formované přes pět set let, což činí světový unikát. To vzala v potaz Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu a letos v červenci zařadila kulturní krajinu hřebčína Kladruby nad Labem na Seznam světového dědictví UNESCO.

Text: Pavla Apostolaki

(Visited 45 times, 1 visits today)