Golf Club Kynžvart: Trochu zapomenutý golfový klenot. Neprávem

Golf Club Kynžvart: Trochu zapomenutý golfový klenot. Neprávem

Karlovarský kraj je sice v Česku svou rozlohou nejmenší, ale nabídkou golfových hřišť naopak největší. Zahrát si v tomto regionu můžete na deseti hřištích. Včetně toho nejmladšího z nich v Kynžvartu. Ve svém rodném listě má hřiště rok „narození“ 2008. To, co mu dává jeho výjimečnost, je zasazení hřiště do zámeckého parku anglického stylu, který v letech 1821 až 1831 založil kancléř Metternich, stejně jako blízkost rodového sídla Metternichů, klasicistního zámku.

Golfové hřiště do zámeckého parku a jeho blízkého okolí umně vsadil architekt Christoph Städler a podařilo se mu vytvořit neobyčejně rozmanité a pestré hřiště s devíti jamkami zasazenými do romantického prostředí parku a devíti jamkami rozesetými po sousedních loukách, které nabízejí krásné výhledy do okolí. Zahrát si tady na podzim během babího léta znamená i možnost naplno si vychutnat krásu a barevnost parku se stromy, jejichž věk leckdy přesahuje i 200 let, stejně jako naplno pocítit „genia loci“ tohoto místa.

Pravda, zpočátku osmnáctijamkové hřiště v Kynžvartu provázela i pověst velice obtížné golfové zkoušky. Díky své délce a technické náročnosti. I to byl důvod, proč hřiště prošlo v letech 2013–2016 několika zásadními inovacemi a úpravami, takže dnes společně s perfektním servisem nabízí dokonalý a příjemný golfový zážitek pro všechny kategorie hráčů. Výkonnostní i věkové.

Co vás na hřišti čeká…

Už to tu zaznělo. Na kynžvartské osmnáctce uspokojíte takřka všechny smysly. Nadchne vás romantika, divukrásné hřiště zasazené do historického parku s množstvím vzácných dřevin, keřů a květin, ale zásadní je sportovní úroveň hřiště, které nadchne i svou kvalitou hracích ploch. Možná i v tom ještě před několika lety nejmladší z rodu golfových hřišť karlovarského regionu lehce pokulhávalo, ale to už je opravdu jen minulost.

Díky svému rozložení odpališť – každá jamka jich nabízí hned šest na výběr – si tady najde každý to své – profesionálové se tady mohou prát se zajímavými výzvami, jakou je třeba dvousetmetrový drive přes jezero na závěrečné osmnáctce, zatímco rekreační hráči si tady najdou výrazně klidnější cesty k cíli. Nicméně i tak je to stále hřiště poměrně obtížné. Jsou tu i dlouhé jamky a stálými průvodci hráčů jsou les, stromy, k nimž je třeba přiřadit i jezírka, rybníčky, potůčky a také bunkery, které jsou rozesety po hřišti v počtu nijak závratném, leč na místech, kam nezřídka míčky dopadají.

Rozum, herní plán a jistá herní pokora, to jsou klíče ke zdolání kynžvartských osmnácti jamek. Některé jamky na první pohled vypadají jako jen velice těžko dosažitelné výzvy, ale pokud udržíte na uzdě své ego a zvolíte rozumnou strategii, budete odměněni. Nejen výsledkem, ale i krásami, kterých hřiště nabízí dosytosti.

Naplno si rozhodně můžete vychutnávat kvalitu hracích ploch. Nějaký čas to trvalo, hřiště prošlo jistým vývojem, ale dnes mají fairwaye vynikající kvalitu, jsou příjemně měkké, zatímco greeny mají odpovídající rychlost. A ještě něco, oproti minulosti se změnil třeba i písek v bunkerech. A změna to byla – ostatně jako všechny změny na tomto hřišti – k lepšímu.

Signature hole:

Pro kynžvartské hřiště platí téměř bez výjimky: co jamka, to krásná a zajímavá zkouška. Takže vybrat jen jednu z nich, to je volba téměř Sofiina. Ale budiž… Jak se říká, to nejlepší na konec, takže volba padla na závěrečnou osmnáctku.

Jamka č. 18, Zámecká, par 4:

S dovolením si vypůjčíme několik vět z popisu jamky z webových stránek kynžvartského hřiště… Člověk by měl být skromný, je to ušlechtilá vlastnost. Když ale budeme stát na odpališti osmnáctky, můžeme s klidným svědomím neskromně prohlásit, že toto je jedna z nejkrásnějších jamek v celé České republice. Napravo zalesněné skály, nalevo mlýnský rybník s ostrůvkem a dřevěnou chatkou a před vámi dokonalý příklad vídeňského klasicismu – zámek dle návrhu vynikajícího architekta Pietra Nobileho.

Tolik citát. Tahle jamka je nejen kráska, ale také výzva. Z černých odpališť musíte poslat ránu dlouhou 220 metrů carry přes vodu, z bílých jen o deset metrů kratší, aby míček v bezpečí přistál na začátku fairwaye. Pro normální smrtelníky by tahle jamka byla nehratelná, ale ze žlutých už vám stačí rána o celých sto metrů kratší. To už se dá, i když výzva je to pořád.

Ani druhá rána ale není nijak snadná. Musíte být z teečka co nejdelší a samozřejmě i přesní. Pak lze hrát druhou ránu na green, ale pozor, před ním se ještě vine potůček a fairway směrem ke greenu lehce stoupá. Hlavně se nenechte zcela „opít“ pohledem z fairwaye na green, za nímž je zámek v celé své kráse. Místo, kde se kdysi před lety rozhodovalo o klíčových věcech a historii Evropy. Až tak daleko vaše rozhodnutí jít nemusí, stačí jen vybrat správnou hůl, dobře se trefit a potom už jen putt nebo dva a můžete si odpočinout a už bez jakýchkoliv rušivých momentů si vychutnávat „genia loci“ kynžvartského hřiště a jeho okolí.

Víte, že…

  • … každá jamka hřiště v Kynžvartu má své jméno a svůj příběh. Zkrátka, nehrajete tady na anonymním hřišti, ale na hřišti s jamkami, které mají každá svůj rodokmen.
  • … Kynžvart je jedním z mnoha lázeňských měst v regionu západních Čech, navíc tu přímo na hřišti můžete ochutnat jeden z přírodních pramenů. Zásobníky chuťově vynikající pramenité vody najdete u odpališť jamek č. 6 a 14.
  • … hřiště v Kynžvartu je v těsném sousedství s dalším skvělým hřištěm v Mariánských Lázních – pouze deset minut jízda autem – a na dosah jsou i další vyhlášená golfová hřiště regionu, který je unikátní golfovou destinací. Navíc ji propojuje tzv. West Bohemia Golf Pass umožňující hru za zvýhodněné ceny.
  • … přímo v areálu golfového hřiště je možné se ubytovat v Hotelu Metternich v jednom z patnácti útulných podkrovních pokojů a navíc si můžete vybrat některý z balíčků Play & Stay nabízející nejen hru v Kynžvartu, ale i v nedalekém Royal Golf Clubu Mariánské Lázně.

O hřišti:

Par 72

Délka hřiště: 6510 m (černá), 6352 m (bílá), 5965 m (žlutá), 5398 m (modrá), 4996 m (červená).

Rok otevření: 2008

Očima hráče Marka Nového:

Jako první, co se mi vybaví, když se řekne golf a Kynžvart, tak je to, že jsem tam vyhrál svůj první turnaj mezi profesionály. Tohle hřiště je tak trochu zapomenutý úžasný klenot mezi hřišti v západních Čechách. Je nádherné, jeho velká část je v krásném zámeckém parku, ale je také velice obtížné a dlouhé, což platí především při hře ze zadních odpališť. Hřiště prošlo několika změnami a rozhodně to byly proměny k lepšímu. Ale rána na závěrečné osmnáctce driverem přes vodu ze zadního odpaliště, to je pořád krása a obrovská výzva. Jednou za rok s kamarády vždycky na podzim vyrážíme si zahrát do Kynžvartu. V té době se stromy vybarví a hřiště je nejkrásnější.

Očima architekta Libora Jiráska:

Stromy, krajina, potok, mostek a rybník… Báječná porce přírody. Co Metternichovi přírodě vzali založením parku, si příroda bere zpět. Zapojení krajiny, sportovní náročnost a třeba greeny až po okraj, takříkajíc na „spadávku“ (termín jsem si vypůjčil od tiskařů), jsou velkou výzvou. Finále s branami stromů vysokými ke třiceti metrům, přátelské služby a dobrá krmě. Nadnesené? Vůbec ne. Nejsem svědek z doslechu, je to má vlastní zkušenost. Hřiště není záludné, přesto ve vás vyvolá emoce. Tu úsměv nad nečekaným úspěchem, tu povzdech nad přeběhnutým greenem. Podtrženo, sečteno: síla, která vyzařuje ze staletých stromů, a rozhledy po krajině s očekáváním v podobě dobrého jídla na konci hry jsou, asi nejen pro mne, vždy dobrým důvodem k návštěvě.

(Visited 81 times, 1 visits today)