Manuela Mölggová: Konečně mohu lyžovat jen tak bez stresu

Manuela Mölggová: Konečně mohu lyžovat jen tak bez stresu

Když se Manuela Mölggová objeví na svazích italského střediska Alta Badia, nadšeně ji objímá tříhvězdičkový michelinský kuchař i majitelé dalších restaurací. Čtrnáctinásobná držitelka medailí Světového poháru je v severní Itálii velkou celebritou. Když si pak ale nasadí brýle a na pohodu vykrajuje obloučky na závodní sjezdovce Gran Risa, nepoznali byste, že před vámi jede italská lyžařská star ve slalomu a obřím slalomu.

  • Loni jste lyžařskou kariéru ukončila. Jaký byl první rok bez závodního lyžování?

Báječný, moc si to užívám. Když závodíte, musíte se soustředit na každý detail, každou maličkost, poslouchat trenéra. Konečně mohu lyžovat jen tak bez stresu. A mám čas si v klidu promyslet, co budu dělat v budoucnu, kam zamířím. Mohu se věnovat i svému příteli, je to také závodní lyžař – Werner Heel – který jezdí sjezdy. Můžu s ním vyrazit na závody, což předtím nebylo možné, naše kalendáře se rozcházely.

  • Co vidíte, když se ohlédnete?

Chtěla jsem končit na vrcholu, kdy mi to ještě trochu jde, a ne jako stará nezajímavá bába. Jen mě mrzí, že jsem nezískala na žádné z olympiád medaili. Ale to se nedá nic dělat. Se závodní kariérou jsem se vlastně nikdy nerozloučila. Chtěla jsem to udělat loni v březnu ve švédském Åre, ale závod byl zrušen kvůli počasí. Jela bych ho naplno, ne v kroji nebo v masce, jak bývá zvykem. Chtěla jsem si ho užít v závodním stylu.

  • Co nyní děláte?

Jsem tváří značky Dynastar. Mám ty lyže ráda. Budu jezdit na jejich testy a prezentace. Teď se například chystám do Chamonix. Nebudu se podílet na vývoji závodních lyží, ale běžných lyží, které si může koupit každý. A také máme v St. Vigiliu pod Kronplatzem penzion. Zrovna včera mi volala Šárka Strachová, že by ráda přijela, ale bohužel v tom termínu mám plno. To mě dost štve, protože jsme kamarádky a vždy jsme spolu výborně vycházely. Musíte mi potom říct, jak se má. Také Mikaela Shiffrinová chtěla dorazit na vánoční prázdniny, že by trénovala na Kronplatzu, ale nevyšlo to. Její tým si většinou zamluví ubytování na třech místech a na poslední chvíli se podle podmínek rozhodují, kam pojedou.

  • Váš bratr Manfred ještě závodí. Jaké to bylo, když jste spolu byli v italském národním týmu?

Moc jsme se nepotkávali, protože muži závodí jinde, než ženy. Ale trávili jsme spolu hodně času během přípravy – v tělocvičně i na sněhu. Zažili jsme toho spoustu. Brácha pořád jezdí a zrovna dnes ráno byl dost naštvaný, že s ním nejdu na trénink (rozhovor se odehrál v den večerního paralelního slalomu v Alta Badii). Chtěl, abych ho sledovala a řekla mu k tomu něco. Bohužel už jsem měla domluvené lyžování s vámi, což ho zklamalo. Jsme jen rok od sebe, i proto jsme si blízcí.

  • Poslechne vás Manfred, když mu něco řeknete? I když jste mladší?

Samozřejmě. Někdy dokonce více než svého trenéra. Zrovna včera po závodě jsem si ho brala stranou a říkala mu, ať kouká trochu zabrat, že na to ještě má. A on mi odpovídal, že zkouší, co to jde. Zažili jsme spolu dobré i špatné časy. Je to jako v každém sourozeneckém vztahu.

  • Kdo vás oba přivedl k lyžování?

Otec je automechanik, maminka roznáší poštu. Nebyla jsem z tradiční lyžařské rodiny, ale tady v Jižním Tyrolsku všichni lyžujeme. Vyjdeme z domu a před ním stojí Dolomity. Jako dítě jsem začala lyžovat v St. Vigiliu pod Kronplatzem v lyžařské škole. A pak to šlo krok za krokem – vyhrála jsem regionální závody, potom vyšší soutěž a tak dál. Pokud máte děti, tak to znáte. Byli jsme s bratrem hyperaktivní, když nás maminka odpoledne vyzvedávala v lyžařské škole, byla ráda, že jsme unavení.

  • Jaké vidíte rozdíly mezi muži a ženami v profesionálním lyžování?

Muži mají předně mnohem víc síly, jejich lyže jsou jiné. V trénincích občas můžeme zajet podobné časy, ale jen výjimečně.

  • A emoce?

Emoce existují na obou stranách, jen ženy více pláčou a snadno se ve vztazích nebo v přípravě něco rozbije. Máme jinou mentalitu. A taky musíme bojovat třeba s menstruací, ale takový je život každé ženy. Pro závodnici je strašně důležité mít dobrého trenéra a kolem sebe lidi, kteří jí rozumějí.

  • Co si myslíte o Mikaele Shiffrinové?

Je obdivuhodná. Stejný příběh jako Marcel Hirscher, neuvěřitelné, co oba dokážou. Je jako mašina, vše se u ní podřizuje vítězství.

  • A co olympijské zlato Ester Ledecké?

To byl neuvěřitelný závod. Ta holka je moc talentovaná a jsem zvědavá, co ještě dokáže.

Kdo je Manuela Mölggová

Dnes 35letá bývalá italská sjezdařka závodila v letech 2000 až 2018. Čtrnáctkrát stála na pódiu v závodech Světového poháru ve slalomu a hlavně v obřím slalomu. Šestkrát byla druhá, osmkrát třetí, ale na rozdíl od svého bratra bohužel nikdy nevyhrála. Štěstí se jí vyhýbalo i na ZOH a na MS. Na ZOH 2018 v Pchjončchangu přitom dokonce vedla po prvním kole závod v obřím slalomu, nakonec však skončila až osmá. Její bratr, který pořád závodí, zvítězil ve Světovém poháru třikrát a má i tři medaile z mistrovství světa.

Připravila: Michaela Bučková

(Visited 274 times, 1 visits today)