Petr Vakoč se po těžké nehodě vrátil. První závod ho čeká v únoru

Petr Vakoč se po těžké nehodě vrátil. První závod ho čeká v únoru

Po těžkém lednovém zranění páteře, kdy profeisonálního cyklistu stáje Quick-Step Floors Petra Vakoče srazilo při tréninku v JAR auto, to vypadalo velmi vážně. Nebylo vůbec jisté, zda se ještě někdy vrátí do závodního sedla. Teď je vše velmi optimistické. Petr od září trénuje naplno a v únoru se chystá na první závod Tour de la Provence.

„Podařilo se mi uzdravit a vrátit se do sedla. Před týdnem jsem podepsal nový kontrakt, že příští rok budu jezdit dál v Quick-Stepu. Po nějakých deseti dnech bez kola jsem začal standardní přípravu na novou sezonu, tak, jak jsem byl vždycky zvyklý,“ řekl Petr Vakoč v rozhovoru pro Premiumsports.cz.

Kdy plánuješ první závod?

Už mám stanoven pravděpodobný první závodní start, měl by to být na Tour de la Provence v půlce února, takže za 100 dní.

A jaký je tedy tvůj stav, pokud to není tajné?

Není to tajné. Před 14 dny jsem měl důležité testy, na kterých jsem v těch vytrvalostních parametrech dopadl prakticky stejně, jako loni v prosinci, takže to byla nad očekávání dobrá, skvělá data. Absolutní síla je dobrá, výbušnost ještě úplně ne, takže tam mám rezervu. Jde to nahoru, ale pomaleji.

Rozhodnutí letos už nezávodit bylo tedy rozumné?

Udělal jsem ho po dohodě s lékaři a s trenérem a bylo to určitě rozumné i když bylo těžké to přijmout. Už proto, že během červencového ježdění jsem šel hodně rychle nahoru, ale pak v srpnu mne čekalo ještě jedno vyšetření a to potvrdilo, že mám určité poškození nervů a že úplný návrat bude trvat déle. Prostě že z dlouhodobého hlediska nedává smysl se narychlo vracet do závodů na konci sezony. Úplný závěr, když jsem se vrátil z Ameriky, jsem se však znovu cítil výborně a říkal jsem si, že bych mohl klidně závodit. Trochu mne to mrzelo.

Kolik máš vlastně za sebou tréninku?

V červenci jsem začal trénovat víc, každý druhý den tři hodiny na kole, pak druhý den třeba posilovna plus plavání, třetí den zas tři hodiny na kole, výjimečně čtyři. Prostě takové třídenní bloky, které už byly na 70-80% zátěže. V srpnu to bylo podobně a od září a v říjnu už jsem jel naplno čtyř až pětihodinové tréninky, jeden sedmihodinový a mé výkony se začaly přibližovaly těm dřívějším maximálním hodnotám.

Co tě tedy přesně limituje?

Mám určité omezení, řekněme zjedodušeně, že informace z mozku neputuje tak rychle, správně do nohy. Zlepšuje se to, ale nikdo není schopen předpovědět, zda to bude dobré za rok, za měsíc nebo zda to tak zůstane. Není moc jasné, jak velký to bude mít vliv na výkon. Teoreticky by mělo mít větší, ale čísla tomu vůbec nenasvědčují, takže se ukáže asi až na závodech, zda to bude nějakým způsobem limitující.

Ta zpevnění obratlů, co ti voperovali v Motole, zůstanou natrvalo?

Mám dvě, to spodní, to mi už zůstane natrvalo a to horní mi vyndají, ale až později.

Kde jsi doteď trénoval?

V září převážně v Americe, v Seattlu, kam jsem jel za bratrem a pak jsem využil možnosti navštívit kamaráda v Coloradu, který tam bydlí ve 2000 m n.m.  To bylo úžasné, nádherné počasí, krásná krajina, super skupina na trénink, takže paráda.

Last summer day in Boulder. Enjoyed it to the maximum starting before 7 am with @noaaonofficial and @simon1kessler and…

Zveřejnil(a) Petr Vakoc dne Sobota 6. říjen 2018

Teď tedy trénuješ v Praze – s radarovou blikačkou? Jak se vlastně srovnáváš s provozem?

Docela dobře. Nebojím se, ale víc si uvědomuji, co se může stát. A štve mne, když řidiči, ať už z nepozornosti, nevědomosti nebo někteří i schválně předjíždějí moc nebezpečně nebo moc blízko.

Co říkáš tomu, jak se zachoval tým? Podržel tě.

Zachoval se skvěle, cítil jsem podporu, od začátku jsme byli v kontaktu a dávalo mi to velký klid a hodně síly a energie do uzdravení. A teď se těším na společný trénink a hlavně na závodění.

I když se tým teď trochu změní. Někteří odešli, jiní přicházejí. Co tomu říkáš?

Jsem rád, že jsme sehnali druhého sponzora. Jinak jsme měli neuvěřitelnou sezonu a chtěli bychom na to navázat. I když máme o nějakých 4-5 závodníků míň, uvidíme. Ono už loni se o našem týmu říkalo, že jsme slabší poté co odešel Marcel Kittel, Mateo Trentin a kariéru ukončil Tom Boonen, ale pak se stal pravý opak, byli jsme na tom ještě líp. Tak teď se uvidí.

Co se od tebe teď bude očekávat, jakou budeš mít roli v prvních závodech?

Jsem dohodnutý, že mi tým dá prostor na to, dostat se do závodění a podle toho, jak to půjde se rozhodneme dál. Tým má samozřejmě radost, jak na tom teď jsem. A určitě mi vyjdou vstříc, aby to bylo co nejlepší.

Už víš, na jaké hlavní závody by ses rád orientoval?

Spíše na ardénské klasiky, trochu do kopců, než na nějaké kostky, ale to je ještě daleko.

Asi stejně jako nějaké úvahy o případné Grand Tour?

Také, ale pokud to půjde, tak bych chtěl moc jet, uvidíme jakou, nejradši bych hned vlítnul na Giro. A Vuelta mne také láká, protože tu jsem ještě nejel.

Kde budeš teď na podzim a v zimě trénovat?

Nyní letím do Španělska, budu trénovat v Pyrenejích i v Andoře, chci jezdit i hodně na biku.

Snad ti nenapadne sníh?

Nahoře už je a já se dost těším, že půjdu na běžky. Přímo v Andoře asi ve 2000 m n.m. jsou tratě. Prostě mne čeká taková kombinace kola a lyží, klasická zimní příprava. Letos chci však dát ještě víc obecné přípravy, plavání, než v minulosti na celkové zpevnění, abych si i rovnal záda a kompenzoval.

A příprava v teple?

Začínáme 10. prosince v Calpe u Valencie a hned po Novém roce budeme pokračovat. Uvidím podle počasí, ale budu ve Španělsku určitě trávit hodně času.

Máš pocit, že by ses chtěl a mohl po zranění dostat výkonnostně ještě dál, než jsi byl před ním?

Myslím, že pokud mi to povolí zdraví, tak je to možné a já v to doufám. Rád bych se dostal i výš a navázal na své vítězství v Brabantském šípu. Myslím že mne to psychicky zocelilo a dalo nutnost víc se zaměřovat na některé složky tréninku, které jsem dřív nemusel tolik řešit.

Takže zkušenost asi neuvěřitelná, ale nakonec i v pozitivním smyslu, ne?

Určitě se to dá brát pozitivně, protože na tom nakonec bylo i tolik pozitivních věcí. Třeba jen to, že žiju. Strávil jsem i mnohem víc času s rodinou a s kamarády, udělal jsem si online kurz zdravé výživy, spolupracoval na tom se svým společníkem, s nímž mám firmu na zdravou výživu, to bylo moc zajímavé. A také mi ten rok bez cyklistiky, když budu dál zdravý, může třeba prodloužit i kariéru 🙂

Text: Petr Pravda